Sepsat memoáry jsem se rozhodl, když došlo k naplnění tří podmínek: měl jsem chuť, čas i pocit, že teď je ta vhodná chvíle. Bavilo mě psát tak, jak jsem si tu dobu pamatoval a jak jsem ji cítil, bez ohledu na politickou korektnost.
Psaní mě vždycky bavilo i živilo, ale Fejsbuk je něco jiného. Nejdřív bylo třeba se vypořádat s podezřením ze všech možných nekalých úmyslů, domýšlivosti, sebelítosti, vyrovnávání si účtů a hlavně: proč by měly moje paměti vůbec někoho zajímat? Ale od okamžiku, kdy jsem si to sám se sebou vyříkal, to bylo jasný: kdo, když ne já, a kdy, když ne teď? Těšil jsem se na psaní každý den.
19:40
Jak zabavit lidi ve frontě ve fast foodu? Studenti dostali rady k úspěchu v byznysu
18:57
Berdych smetl Berlocqa a čeští tenisté jsou blízko postupu do finále SP
18:15
Živě z Cannes: Reygadasův horký kandidát na Zlatou palmu je jako z krasohledu
18:12
Mubárak sleduje prezidentské volby z nemocnice. A odpočítává poslední dny do verdiktu
18:10
Daňové srovnání: Česko má stejně vysoké zdanění práce jako Švédsko
