Uri Rosenthal: Bez disciplíny asijské tygry nedoženeme

Evropa ve srovnání s Čínou nebo Latinskou Amerikou ztrácí tempo. To je podle nizozemského ministra zahraničí Uriho Rosenthala hlavní problém dneška, který může pomoci vyřešit evropská integrace. Co se unijní dohody o rozpočtové odpovědnosti týče, nechce nikomu radit, jen doufá, že se k ní připojí co nejvíce zemí.

HN: Co říkáte dohodě o rozpočtové odpovědnosti připravené na summitu Evropské unie minulé pondělí?

Svého času jsme se dohodli na Paktu růstu a stability, ale nepřistupovalo se k němu způsobem, který by se nám, Nizozemcům, líbil. Teď vidíme, že se začíná uplatňovat. Proto také říkám, že čím více zemí se k dohodě připojí, tím lépe.

HN: Proč je dohoda o rozpočtové odpovědnosti tak důležitá?

Evropa je součástí světa a je v něm důležitým hráčem. Světový obchod letos poroste o 3,2 procenta, ale Evropa takový růst mít nebude. Růst nyní přichází z Asie, Latinské Ameriky a my bychom tento trend měli co nejdříve vyrovnat. O tom všem to je. Proto je důležitá rozpočtová disciplína, ale stejně důležitý je i růst.

HN: Takže nejen škrty a úspory?

Úspory a růst nejsou v protikladu, jak se někteří lidé snaží tvrdit, vzájemně se doplňují.

HN: Když mluvíte o úsporách, máte na mysli i unijní rozpočet a finanční perspektivu EU na léta 2014 až 2020, o níž se nyní diskutuje? Nizozemsko spolu s dalšími pěti státy napsalo společný dopis požadující úspory v unijním rozpočtu...

Jistě. Jde o to, podporovat aktivity, které posílí hospodářský růst mnoha členských států a i Evropské unie jako celku.

Tady bych rád ještě něco dodal. Evropa představuje velký trh, v unii žije 550 milionů lidí. Když se na ně podíváme jako na zákazníky, je to jeden z největších trhů na světě. Často říkáme, jak jsme na náš jednotný trh hrdí, ale jedno je zřejmé - tento trh je velice nedokonalý.

HN: Máte na mysli služby?

Samozřejmě. Můj premiér to popisuje ve výstižné anekdotě: "Je to stejné, jako když se Mahátmy Gándhího ptali, co si myslí o britské civilizaci, a Gándhí odpověděl: Je to dobrý nápad." A to je i základní charakteristika vnitřního trhu Evropské unie.

Pokud rozvineme vnitřní trh unie, a tady mluvíme hlavně o službách, posílíme hospodářský růst. Takže mnohé můžeme udělat, dokázat sami. To se netýká jen úspor, ale také kvalitního vzdělání, protože to je něco, co patří k našim přednostem, k našemu způsobu života.

HN: Když zmiňujete Evropu jako globálního hráče, co může podniknout po vetu Číny a Ruska, které v Radě bezpečnosti OSN zablokovaly odsouzení násilí, které páchá syrská armáda a policie na civilistech?

Chystáme zostření sankcí, a to i proti syrské národní bance. Opozici v Sýrii i mimo můžeme nabídnout pomoc. Pro lidi v této zemi může být důležité, když jim pomůžeme zajistit například přístup k internetu.

HN: Co jako politik říkáte růstu sil, které kritizují nebo úplně odmítají evropský projekt? Takové tendence jsou patrné i v Nizozemsku...

Byla by chyba dělat, že tu nejsou. Ale co se týče afinity lidí k Evropské unii, k jejímu trhu, je nálada v Nizozemsku v podstatě proevropská. Problémy se objeví, když přijde řeč na Brusel a byrokraty. Lidé u nás mají dojem, že na jejich stůl se dostává příliš mnoho věcí. To lidi dokáže i rozčílit.

Musíme rozlišovat mezi Evropou jako takovou a tím, že některé věci bychom potřebovali řešit bez zasahování z Bruselu. Obdobné dojmy získáte z rozhovorů s lidmi v Británii, ale i ve Francii nebo v Itálii.

HN: Patříte ke generaci, která ještě prožívala začátky evropské integrace. Co pro vás s odstupem let tento projekt znamená?

Pro mou generaci byla evropská integrace, Evropská unie po konci druhé světové války to, čemu jsme říkali bezpečnostní společenství. A je zajímavé, že to byli Američané, kteří prosazovali, aby se země jako Francie a Německo, které předtím spolu válčily snad každých třicet čtyřicet let, dohodly, že už spolu válčit nebudou.

Pro mou generaci bylo hlavní myšlenkou "Nie wieder Krieg - Už nikdy válku". Toto poselství již dnešní mladší generace neoslovuje, ale to mi nevadí.

Co je důležité nyní, je společenství hodnot, posilování ekonomického rozměru Evropy. Pokud chceme uspět, musíme uvolnit vnitřní trh. Dokonce bych řekl, že je třeba vrátit se k dodržování dohodnutých pravidel, například hranici rozpočtového schodku. K hospodářskému růstu se vrátíme tím, že využijeme našich předností, velkého trhu s množstvím zákazníků a jejich velkou kupní silou.

Často říkáme, jak jsme na ten náš jednotný evropský trh hrdí, ale jedno je zřejmé - tento trh je velice nedokonalý.
Uri Rosenthal
nizozemský ministr zahraničí

VYUŽÍT POTENCIÁL
Podle nizozemského ministra zahraničí Uriho Rosenthala evropské země stále ještě dostatečně nevyužily všech výhod, které jim poskytuje jednotný trh. Posílení vzájemného obchodu pak spolu s nutnými úsporami pomůže nastartovat unijní ekonomiku, domnívá se.
FOTO: HN - JOSEF VOSTÁREK