Spasí Řecko další miliardy eur? Sotva

D o pozdních večerních hodin jednali včera ministři financí eurozóny v Bruselu. Schválení druhého záchranného balíku pro Řecko v hodnotě 130 miliard eur (zhruba 3,3 bilionu korun) bylo těsně před uzávěrkou tohoto vydání podle agentur "na dosah".

Ministři, jejichž zasedání předsedal lucemburský premiér Jean-Claude Juncker, dávali po příletu do Bruselu najevo opatrný optimismus. "Očekáváme, že skončí dlouhé období nejistoty, jež není v zájmu Řecka ani eurozóny," prohlásil řecký ministr Evangelos Venizelos.

Strážce řecké pokladny neopomněl zdůraznit, že jeho vláda splnila veškeré podmínky, které jí pro poskytnutí dalších peněz určila věřitelská trojka. Tu tvoří Evropská komise, Evropská centrální banka (ECB) a Mezinárodní měnový fond (MMF). Řecký kabinet na svém mimořádném zasedání o víkendu schválil dodatečné výdajové škrty a zvýšení daní, které rozpočtu letos celkem přinesou 3,3 miliardy eur.

Podle lucemburského premiéra Jeana-Claudeho Junckera si žádná země nepřeje, aby Řecko měnovou unii opustilo. Juncker i další unijní politici vycházejí z toho, že oněch 130 miliard eur je přijatelná cena za to, že se podaří zabránit řeckému bankrotu. Ten by s velkou pravděpodobností mohl destabilizovat celou eurozónu, vyvolat masový výprodej státních dluhopisů a vážně ohrozit banky, zejména v jihoevropských zemích.

Přísní Němci a Nizozemci

Přísné podmínky pro Řecko v eurozóně prosadily země, které se stále mohou honosit špičkovým ratingem AAA. V měnové unii už jsou jenom čtyři - Německo, Nizozemsko, Finsko a Lucembursko.

Spolková kancléřka Angela Merkelová sice na Řeky tlačí, ale zároveň jasně říká, že eurozóna se musí zachovat v nynější podobě.

"Nechci, aby Řecko opustilo eurozónu, a proto otázku takto nestavím. Náklady jejího rozpadu nelze vyčíslit," odpověděla na nedávném setkání se studenty v Berlíně Merkelová.

Podle politologů chce být Merkelová příští rok zvolena do funkce i na třetí funkční období, a tím se vyrovnat bývalé britské premiérce Margaret Thatcherové. "Kdyby do nich šla se zkolabovanou eurozónou, měla by s opětovným zvolením problémy," míní Giles Merritt, šéf bruselské skupiny Friends of Europe.

Merkelová musí doma krotit i vlivné průmyslníky a finančníky, kteří tvrdí, že Řecko fakticky zbankrotovalo, a proto už nemá v eurozóně co dělat.

"Řecko by se mělo zbavit svých měnových pout," citovala agentura Bloomberg Klause-Petera Müllera, předsedu dozorčí rady Commerzbank. A Franz Fehrenbach, ředitel firmy Robert Bosch, v rozhovoru pro časopis manažer minulý týden uvedl, že pokud Řecko neopustí eurozónu dobrovolně, mělo by být vyloučeno. Ovšem Smlouva o fungování Evropské unie něco takového neumožňuje.

Peníze ano, ale na rozloučenou

Především v Německu sílí hlasy, že Řecku už žádný "záchranný balík" nepomůže. Jednoduše proto, že už fakticky zbankrotovalo.

"To dobře vědí i politici. Ale z jejich pohledu jde o to, aby získali čas do příštích voleb," uvádí v rozhovoru pro Spiegel Online Hans-Werner Sinn, prezident mnichovského Ústavu pro hospodářský výzkum (IFO). Jak dodává, částečným ořezáním řeckého dluhu se řešení problému jenom oddaluje.

Sinn je ale pro to, aby partneři Řekům peníze poskytli - ale nikoli k tomu, aby se v eurozóně udrželi, ale právě naopak - aby se jim usnadnil odchod z eurozóny.

"Řecká vláda by mohla s pomocí těchto peněz zestátnit banky a vyhnout se kolapsu státních financí. Při veškerých turbulencích, které odchod z měnové unie přinese, musí stát a banky dále fungovat," dodává Sinn. Nikdo ale podle něj nemůže Řeky nutit, aby měnovou unii opustili. Ovšem na druhé straně není možné a přijatelné, aby se spoléhali na to, že jim budou partneři třeba i několik desetiletí vyplácet "alimenty".

VYJEDNÁVÁNÍ
V centru včerejší mnohahodinové debaty o budoucnosti eurozóny a Řecka byli přirozeně řecký premiér Lucas Papademos a jeho ministr financí Evangelos Venizelos (třetí a čtvrtý zleva). Na snímku jim naslouchají (zleva) ministři financí Belgie a Francie Steven Vanackere a Francois Baroin.
FOTO: REUTERS