Vlakem s Agathou

Když se vracíváme do Prahy, vozívá nás dědeček ze Šumperka na vlak do Zábřeha autem. Onehdy musel kvůli tomu vstát od rozjednaného případu Hercula Poirota. "Vlak nepočká", a navíc "kdo jednou přijel, musí zase odjet," nabádala nás k odjezdu babička a dodávala "to aby se zase mohl vrátit". Pak za námi mávala se slovy, že "děda si stejně už od minula pamatuje, že vrahem byla manželka toho boháče".

"Mějte se a pozor na manželku boháče," vtipkuje děda a na druhém nástupišti už funí expres Jan Perner, nazvaný po tragicky zesnulém projektantovi železnic. Když jsme ale usedli v jídelním voze, ukázalo se, že manželka boháče měla být ten nejmenší problém. Osamělá dáma ve výstředních šatech naproti přes uličku vypadala znuděně, ale neškodně. Zato prošedivělý obšourník v přední části vozu nasával pivo z lahve, nespouštěl ze mě zrak a vyhlížel přímo nebezpečně.