Nejlepší knihy

Vypadá to, jako kdyby letošní Kniha roku ceny Magnesia Litera byla udělena spíš za celoživotní dílo než za aktuální titul. Včera večer ji v hlavní kategorii této nejsledovanější české literární soutěže získal na Nové scéně pražského Národního divadla spisovatel Michal Ajvaz za loňskou novelu Lucemburská zahrada. Ta však, na rozdíl od jeho mnohých předešlých knih, měla spíš rozpačité recenze.

Například tradiční Ajvazův obhájce, kritik Ivan Adamovič, o autorově poslední knize v recenzi na Aktualne.cz napsal: "Je Lucemburská zahrada přínosem pro českou prózu uplynulého roku a pro Ajvazův literární opus? Spíše nikoliv. Působí jako slohové cvičení, rozvedený nápad, chytré čtení na dovolenou."

Krok žijícího klasika

Že je Lucemburská zahrada Ajvazův "krok stranou", potvrzuje i literární vědec Michal Jareš. "Ajvaz je žijícím klasikem a Magnesia Litera se mu zatím vyhýbala. Ovšem s Ajvazem se musí pořád počítat, je to velký autor," řekl HN Jareš, který si víc cení spisovatelových předešlých knih, třeba Cesty na jih.

Ajvaz, jehož k napsání Lucemburské zahrady inspirovala jedna zapadlá pařížská čtvrť, a tak tradiční lokace své magicko-realistické Prahy vyměnil za francouzskou metropoli, včera překonal o více než generaci mladšího Marka Šindelku. Ten si odnesl Literu za povídkovou knihu Zůstaňte s námi, a to v prozaické kategorii, do níž je nominováno šest titulů. V ostatních šesti kategoriích jsou nominovány pouze tři knihy. Letos osmadvacetiletý Šindelka, který debutoval v roce 2005 sbírkou Strychnin a jiné básně, za niž získal Cenu Jiřího Ortena, vydal také román Chyba.

Překvapivě, ale pravidelně titul Kniha roku nezískává vítěz jedné z kategorií. Například v předchozích dvou ročnících, kdy v hlavní kategorii stejně jako letos uspěli beletristé, se názory porot rozcházely. Loni se Knihou roku stal román Zeptej se táty zesnulého Jana Balabána, ovšem prozaickou Literu získal román Vrač Martina Ryšavého. O rok dříve se v Knize roku prosadila Petra Soukupová, což přineslo prudký nárůst prodejů jejího souboru tří novel Zmizet. V prozaické kategorii si tehdy cenu ve stínu Soukupové odnesl Ivan Matoušek za Oslavu. O Knize roku rozhoduje širší hlasování než v jednotlivých kategoriích, z nichž každá je v rukou vždy pěti porotců. Letos to byla anketa mezi 112 lidmi z knižní branže.

Úspěchu v letošním ročníku Litery dosáhly také dvě atraktivní "ostalgické" publikace, které se vracejí k historii komunistického Československa. Literu za literaturu faktu získal encyklopedický titul Průvodce kulturním děním a životním stylem v českých zemích 1948-1967 od Jiřího Knapíka, Martina France a kolektivu dalších autorů. Literu pro objev roku pak Štěpán Hulík díky knize Kinematografie zapomnění, v níž sleduje počátky normalizace ve filmovém studiu Barrandov.

Rozhovor s normalizátorem

"Hulík otevřel úplně nové téma, které nikdo před ním takhle literárně nezpracovával," řekl HN Eduard Burget z Ústavu pro českou literaturu. Na Hulíkovi si cení, že téma nepojal jen jako filmový historik, ale že postihuje atmosféru doby včetně politiky. "Šel i za pamětníky a podařilo se mu získat skoro exkluzivní rozhovory s lidmi, kteří významně zasahovali do toho, jak se film tehdy utvářel," upozorňuje Burget a zmiňuje třeba rozhovor s normalizačním ředitelem Československého filmu Jiřím Puršem, který stál za posrpnovými čistkami na Barrandově. "V minulosti se o rozhovor s Puršem už několik lidí pokoušelo, ale byli neúspěšní," dodává.

Vítězové

Kniha roku
Michal Ajvaz: Lucemburská zahrada (Druhé město)

Litera za prózu
Marek Šindelka: Zůstaňte s námi (Odeon)

Litera za poezii
Radek Fridrich: Krooa krooa (Host)

Litera za knihu
pro děti a mládež
Radek Malý: Listonoš vítr (Albatros)

Litera za literaturu faktu
Jiří Knapík, Martin Franc a kol.: Průvodce kulturním děním a životním stylem v českých zemích 1948-1967 (Academia)

Litera za nakladatelský čin
Alexandr Solženicyn: Souostroví Gulag (Academia)

Litera za překladovou knihu
Irene Némirovská: Francouzská suita (přeložila Helena Beguivinová, Paseka)

Litera pro objev roku
Štěpán Hulík: Kinematografie zapomnění (Academia)

ZÚŽENÝ VÝBĚR
Magnesia Litera má sice sedm kategorií, ale Knihu roku, kterou včera získal Michal Ajvaz, vybírá porota pouze ze čtyř z nich - prózy, poezie, literatury faktu a pro děti a mládež. Zbylé tři kategorie - nakladatelský čin, překlad, objev - zůstávají v hlasování o Knihu roku stranou.
FOTO: Isifa/Lidové novin.

Více o Magnesii Liteře a první kapitolu románu Lucemburská zahrada čtěte na http://art.ihned.cz