Montiho reformy nestačí, italskou ekonomiku přidusí

Jen čtyři měsíce stačily Mariu Montimu, aby obnovil důvěru finančních trhů v italskou ekonomiku - alespoň prozatím. Kompromisní reformy, které italský premiér navzdory masivní kampani odborů prosazuje, ale podle Francesca Giavazziho, Montiho někdejšího kolegy na milánské univerzitě Bocconi, nestačí.

"Většina Montiho opatření povede k dalšímu zvýšení daní..., a proto budou mít depresivní dopad. Hrozí reálné riziko, že se současná hospodářská krize ještě prohloubí," varuje profesor Giavazzi v rozhovoru pro HN.

HN: Názory na premiéra Montiho se rychle mění. Před pár týdny jej Wall Street Journal přirovnal k Margareth Thatcherové, ale teď píše, že to byl omyl a že se Monti vzdal. Smýšlejí italské hospodářské kruhy stejně?

Především Monti už odpověděl, že se jako paní Thatcherová nikdy necítil a nechtěl se jí podobat. O to vůbec nejde. Před pár lety všichni básnili o tom, jak to ve Španělsku dělají mnohem lépe než my v Itálii, a dnes je všem jasné, že jejich ekonomika je na tom hůř než naše.

Ale k vaší otázce: mnozí v Itálii jsou zklamáni, a hlavně cítí, že to, co bylo doposud uděláno, naprosto nestačí.

HN: Zklamáni z čeho? Z nedostatečných liberalizačních opatření?

Je třeba odlišovat. Každý rozumně uvažující člověk ví, že Monti a jeho skupina profesorů a expertů převzali Itálii v dramatické situaci a zachránili nás před něčím, co se opravdu mohlo podobat Řecku. Pověst, kterou jsme měli, byla opravdu špatná. Provedli razantní a nutnou reformu důchodů.

Že se jim nepodařilo prosadit důslednější liberalizaci svobodných povolání a že byli přinuceni k polovičaté reformě pracovního trhu, bych jim příliš nevyčítal. Každé vládní opatření musí být schváleno parlamentem, a tam rozhodují politické strany, které nás dovedly do dramatické situace, v níž jsme byli vloni na podzim. Moje kritika se týká něčeho zcela jiného.

HN: Hospodářského růstu, o kterém teď všichni a všude mluví?

Bývalý Berlusconiho ministr národního hospodářství Giulio Tremonti svého času prohlásil, že růst ekonomiky se nedá naplánovat či přikázat. Zcela výjimečně s ním tentokrát souhlasím. A dodávám: škrty a úsporná opatření jsou naprosto nutné.

Jenže většina opatření Montiho vlády nakonec vede k dalšímu zvýšení daní. Na ty, kteří daně poctivě platí, je tlak neúnosný. A proto ta opatření měla, a hlavně budou mít depresivní dopad. Hrozí reálné riziko, že se současná hospodářská krize ještě prohloubí. Že za rok budeme třeba muset schvalovat další balík škrtů.

HN: A co se tedy mělo dělat?

Hledat nezbytné peníze jinde. Například prodejem obrovského nemovitého majetku státu. V každém okresním městě najdete dvoje či troje úplně prázdná kasárna, o velkých nezastavěných plochách ani nemluvě. Odpor by byl velký, ale veřejným financím by to pomohlo, tak jako razantnější zásah do celé administrativní struktury státu a do politických nákladů.

Podle jedné knížky se v Itálii politikou na různých úrovních živí více než tři miliony lidí. Tohle už Itálie nemůže unést. A podle mě bychom měli následovat i jednoho amerického příkladu.

HN: Jakého?

Daně by se měly více zaměřit na spotřebu místo na příjmy. A Monti by také měl Němcům říci, že mít účty v pořádku je sice naprosto správné, ale nesmí se z toho stát totem, který vede nejen ke krizi, ale i k stále ostřejšímu odporu lidí vůči evropské integraci.

Všichni dnes hovoří o problémech Španělska, ale ne všichni vidí problémy nizozemské vlády, která má obtíže s dodržením tříprocentní hranice stanovené dohodou o rozpočtové disciplíně a která asi bude muset akceptovat některé požadavky populistů. Nemluvě o tom, že po prezidentských volbách bude muset změnit politiku i Francie.

HN: Může se Itálie opět dostat do kritické situace?

Stoprocentní jistotu dnes nemá nikdo, ale pokud politické strany budou pokračovat v podpoře Montiho vlády až do voleb v příštím roce, situace by se mohla zkonsolidovat.

Josef Kašpar
OD NAŠEHO ZPRAVODAJE Z ŘÍMA

Další zprávy o potížích předlužené Evropy najdete na http://ihned.cz/eurokrize

Monti by měl Němcům říci, že mít účty v pořádku je sice naprosto správné, ale nesmí se z toho stát totem, který vede nejen ke krizi, ale i k stále ostřejšímu odporu lidí vůči evropské integraci.

Vyrovnaný rozpočet slibuje i Sarkozy
> Do prezidentských voleb ve Francii zbývá už jen 14 dní. Stávající hlava státu Nicolas Sarkozy, který se včera předvedl svým voličům na kole během projížďky u jihofrancouzského Cavaliére, představil svůj volební program až koncem minulého týdne. Podle něj je "zásadním cílem vyrovnaný rozpočet v roce 2016". Chce toho dosáhnout ze tří čtvrtin rozpočtovými škrty, které mají dopadnout především na místní samosprávy.
FOTO: REUTERS