Střed Evropy je pro Číňany branou do EU

Dvacet minut bude mít každý z 16 premiérů středoevropských a balkánských zemí na setkání s čínským premiérem Wen Ťia-paem ve Varšavě během dnešního neobvyklého ekonomického summitu. Čínský premiér přijíždí do Polska poprvé po 25 letech a chce oznámit nové investiční iniciativy ve střední Evropě. Přivezl s sebou doprovod tří stovek čínských podnikatelů.

Druhá největší světová ekonomika neměla o střední Evropu dosud velký zájem a až posledních osm let se zvyšuje vzájemný obchod a čínské investice. Středoevropané jsou s čínským trhem propojeni hlavně přes Německo, protože do Číny směřuje vývoz německých výrobků, na nichž se české, polské, slovenské a další firmy podílejí.

Pro Číňany je podle sinoložky Justyny Szczudlikové z Polského institutu mezinárodních vztahů střední Evropa zajímavá především jako region, který je součástí Evropské unie a zároveň se tu dá investovat levněji než na Západě. Zhruba od roku 2010 se čínské firmy na střední Evropu dívají jako na strategický přístupový bod a logistické centrum pro další expanzi do Evropské unie.

Velké očekávání v Polsku

Od návštěvy čínského premiéra si hodně slibují hlavně Poláci. Od loňské návštěvy prezidenta Bronislawa Komorowského v Číně, kdy jako jedna z osmi zemí EU podepsala Varšava s Pekingem dohodu o strategickém partnerství, vztahy zintenzivnily. I když v Polsku je zatím jediná větší čínská investice ve strojírenství a pokus čínské firmy COVEC levně postavit kus nové dálnice skončil odchodem.

"V průměru jsou v Polsku týdně dvě až tři čínské delegace politiků, firem či institucí, které chtějí navázat vztahy. Těžko zatím říci, jak se to promítne do konkrétních projektů," přiblížila současný stav Szczudliková.

Poláci by rádi snížili dramatický nepoměr v obchodní bilanci s Čínou: vyvážejí tam desetkrát méně, než kolik dovážejí. Tomu má napomoci i nově otevřené přímé letecké spojení mezi Pekingem a Varšavou. A do Polska také přicházejí první dvě čínské banky, Bank of China a ICBC.

Maďarský náskok vázne

Až dosud to vypadalo, že hlavním partnerem Číny ve střední Evropě je kvůli početné menšině Maďarsko, které premiér Wen loni navštívil při cestě do Francie a Německa. Ale vláda v Budapešti zpochybnila vlastní tvrzení o tom, že Číňané koupí část maďarského dluhu či zkrachovalou leteckou společnost Malév nebo že postaví rychlé vlakové spojení mezi letištěm a centrem Budapešti.

"Vypadá to, že nenakoupili moc obligací a velké investiční projekty stojí. Pokud vím, spolupráce s čínskými investory je těžká, protože žádají státní záruky za jakýkoli projekt, jehož se účastní. Ale takové záruky by zvýšily státní dluh, takže nejsou v tuto chvíli pro maďarský stát atraktivní," řekl Gábor Takács, analytik provládního think-tanku Nézőpont.

András Bíró Nagy z opozici blízkého think-tanku Policy Solutions zdůraznil, že Čína nakoupila oproti očekávání méně maďarských dluhopisů a že Budapešť stále čeká na splnění slibu z loňské návštěvy, že čínští investoři vybudují v Maďarsku velké logistické centrum pro své firmy. Místo toho krachem Malévu Maďarsko přišlo o přímé letecké spojení s Pekingem.

Nová zpráva nevládního Institutu rozvoje střední a východní Evropy (CEED) financovaného významnými středoevropskými byznysmeny varuje, že Číňané nyní využívají slabosti jižního křídla Evropské unie k investicím a upevňování pozic. Do střední Evropy přišli prakticky až po roce 2004.

Soustřeďují se buď na infrastrukturu, suroviny, nebo na nákup firem, které mohou využít k získání technologie. Loni čínské společnosti na celém světě koupily 180 firem za celkem 64 miliard dolarů - většinou z oblasti infrastruktury nebo surovin.

Zpráva CEED poukazuje také na kulturní odlišnosti, které čínské investory v očích Středoevropanů znevěrohodnily.

Kulturní rozdíly

Třeba na pohřeb polského prezidenta Lecha Kaczyńského, který zemřel při letecké katastrofě, Peking vyslal ministra dopravy, aby vyjednával o spolupráci v letecké dopravě.

A ředitel společnosti COVEC, stavějící levně dálnici, si myslel, že když povečeřel s náměstkem polského ministra, tak nebude muset brát ohled na stížnosti polských subdodavatelů.

Po této zkušenosti panují pochybnosti, jak by mohly vypadat výrobní závody a stavby, o něž mají Číňané zájem. Jedná se například o stavbu nové elektrárny v Polsku či závod elektronické firmy Huawei v Maďarsku.

Česko a Polsko byly dosud v očích Pekingu také černými ovcemi proto, že do obou států jezdí na návštěvu tibetský duchovní vůdce dalajlama. Oba státy patří také v EU k těm, které častěji a hlasitěji než ostatní kritizují porušování lidských práv v Číně. Poláci tak jistě ocení gesto čínského premiéra, který návštěvu o jeden den prodloužil, aby navštívil Krakov a nedaleké bývalé nacistické koncentrační tábory Osvětim a Březinka.

Peter Doran z washingtonského think-tanku CEPA, který se věnuje střední Evropě, před časem upozornil, že podobně jako v Africe či Latinské Americe bude nástup čínských investic ve střední Evropě následován snahou o bližší politickou spolupráci. O tom může svědčit polsko-čínská dohoda o strategickém spojenectví. Proti ovšem hovoří zmařené naděje vlády Viktora Orbána na širší čínskou pomoc se snižováním dluhu.

16 šéfů vlád

zemí střední Evropy a Balkánu se účastní dnešního setkání s čínským premiérem Wen Ťia-paem ve Varšavě.

4,1 miliardy

dolarů činila obchodní výměna mezi Čínou a střední Evropou v roce 2010.

32 %

O tolik každoročně v průměru roste obchod mezi Čínou a střední Evropou v posledním desetiletí

53 % investic

čínských společností ve střední Evropě hodnotí odborníci jako úspěšné.

.

AKTUÁLNÍ ZPRAVODAJSTVÍ Z VARŠAVSKÉHO SUMMITU NAJDETE NA http://zahranicni.ihned.cz

OBLÍBENÉ MAĎARSKO
Nejvíce čínských peněz, až 800 milionů dolarů, míří do Maďarska, které má díky bezvízovému styku z let 1988 až 1992 největší komunitu Číňanů v regionu, kolem 30 tisíc lidí. Funguje tam 5000 firem s čínskou účastí i jediná pobočka čínské banky ve střední Evropě. Ilustrační snímek je z loňského slavnostního otevření nové čínsko-maďarské chemičky ve městě Kazincbarcika.
FOTO: ISIFA