Firmy tíží papírování, politici zůstávají u slibů

Průhonická firma Beneš a Lát rozdává svým zaměstnancům miniručníky velikosti žínky. Plní tak zákon, který firmám "doporučuje" poskytovat každému zaměstnanci bez ohledu na jeho práci dva ručníky ročně.

"Ptali jsme se na to, když tu byla kontrola z inspektorátu práce, a jde prý o povinnost, s tím, že ručníků můžeme dávat více," říká šéf firmy Lumír Al Dabagh. Rozdávání malých ručníků šetří náklady. Zaměstnanci je nepotřebují, všichni mají dostatek ručníků na pracovišti podle jiných hygienických předpisů. Jde o další z absurdit, na kterou upozorňuje anketa Absurdita roku, kterou vyhlašují Hospodářské noviny.

I další firmy se snaží popasovat s předpisy, které nedávají smysl nebo jsou zbytečné. Podnikatelé tak v Česku neochotně plní či švejkovsky obchází celou řadu nařízení. Stát o jejich nesmyslnosti ví a rok co rok slibuje, že je odstraní. To se ale nedaří.

"Plány mají pěkné, ale realita je jinde. Vypadá to spíš na poněkud nekoncepční přístup. Každou chvíli slyšíme, jak ministerstva zatočí s administrativní zátěží, ale za chvíli je to jinak," soudí generální ředitel stavební společnosti Skanska Dan Ťok.

Ministerstvo průmyslu a obchodu, které má boj s byrokracií na starosti, se brání. "Část případů zbytečné administrativní zátěže nemůžeme vyřešit, jde o převzatá opatření Evropské unie," hledá viníka náměstek ministra průmyslu Bedřich Danda. "Ale je také pravda, že v některých případech jdou české administrativní požadavky i nad rámec unie," dodává. České "hujerství" se týká třeba plánů odpadového hospodářství, které u nás povinně vedou všechny podniky, přestože Evropská unie je vyžaduje jen za celou republiku a kraje.

Na firmy v letošním roce čeká jen pro účely sběru statistických údajů 206 formulářů, které mají přes třicet tisíc kolonek. Nejhůře jsou na tom zemědělci, kteří si sami vyrábí například mléko a to si pak vlastní dopravou vozí do svého obchodu. Čeká na ně až sedm desítek různých výkazů.

Každý rok si právě ministerstvo průmyslu naplánuje, jakou část zbytečné byrokracie zruší. O rok později oznámí, že se podařila jen část. Dosud podle údajů úřadu klesla administrativní zátěž firmám o dvanáct miliard korun ročně, tedy asi o šestnáct procent oproti roku 2005. Stále se tak nepodařilo splnit ani plány pro rok 2010.

Každoroční cíle vždy narazí na neústupnost některých úřadů. Podnikatelé tak například dál vyplňují údaje o vytvořeném odpadu na tři různé formuláře, jeden pro ministerstvo průmyslu, jeden pro statistiky a jeden pro případnou kontrolu z inspekce životního prostředí. Žádný z úřadů se nechce svého formuláře vzdát.

Nejodolnějšími ministerstvy jsou resorty zdravotnictví, financí a životního prostředí. Tam se absurdity odstraňují nejpomaleji a realita se nejvíce vzdaluje od plánu.

Ministr MPO Martin Kuba označil boj s byrokratickými požadavky na podnikatele za jednu ze svých priorit. "Prostor ke zlepšení je obrovský. Bude nás to stát hodně sil, pokud chce ministerstvo obstát jako partner podnikatelů," připouští Kuba. Podobně ale mluvili i jeho předchůdci.