Už 16 let žije bez peněz, u soudu prohrála

Šestnáct let se Jana Slanařová soudí, dopisuje si s úřady, obíhá advokáty a počítá každou korunu... Není to ale příběh jednoho z mnoha lidí, kteří se dostali do kolotoče úředních kliček a pomalé justice. Bývalá zaměstnankyně celníků v Chebu kvůli svému sporu o výpověď nemůže pracovat a žije prakticky bez peněz.

Poslední šanci teď měla u Nejvyššího správního soudu - a opět prohrála. A to pozoruhodným rozsudkem. Soudci sice uznali, že celníci Janu Slanařovou v roce 1996 vyhodili neoprávněně a že její případ je naprosto ojedinělý. Dokonce jí i vyslovili účast: úplně prý chápou, že se po letech tahanic a přežívání jen díky pomoci dcer cítí ukřivděná. Ale vzápětí dodali, že s tím nemohou nic dělat. "Je to těžké, ale budu bojovat dál," říká Jana Slanařová.

Na začátku byla neschopenka

Případ Jany Slanařové otevřely HN loni o Vánocích. Bývalá sekretářka celnického ředitelství se v roce 1996 ocitla bez práce. Na začátku byly těžký zápal plic, onemocnění ledvin a problémy s páteří, kvůli kterým musela na neschopenku. Jedna rutinní kontrola u celnického doktora však roztočila těžko uvěřitelný běh událostí. Lékař totiž neschopenku ukončil, ale Janě Slanařové to neřekl. Jestli zapomněl, nebo to udělal schválně, se nikdy nevysvětlilo.

Paní Slanařová na to přišla, až když od svých šéfů dostala výpověď - se zdůvodněním, že nechodí do práce. Začala se proto soudit a po nekonečných devíti letech vyhrála. A začalo se psát druhé dějství příběhu. Celníci dlouho odmítali rozhodnout, jestli se může vrátit do práce. Až po dalších třech letech přišli s novým argumentem: paní Slanařová už není celníkem, protože nesložila přísahu.

Slib skládali všichni celníci v roce 1997 kvůli změně zákona - zrovna v té době, kdy už byla Jana Slanařová vyhozená. Podle celníků na tom nezáleželo. Jestli se cítila být dál v jejich sboru, měla přísahu složit - výpověď nevýpověď. Což po dalších letech potvrdil i soud, kam Jana Slanařová podala žalobu. Soudce suše konstatoval, že se prostě měla starat o své povinnosti. Fakticky by to znamenalo, že měla přijít do zaměstnání, kde už nepracovala, a žádat své bývalé šéfy, ať u nich může složit celnickou přísahu.

Jana Slanařová si na rozsudek stěžovala u Nejvyššího správního soudu - jedině tam jí ještě mohli pomoci. Celých 16 let nemohla pracovat, nikdy například od celníků nedostala zápočtový list, navíc kvůli žalobám nesměla nastoupit na jiné místo, aby tím neuznala, že už s prací u celníků nepočítá. Žije skoro bez peněz, přišla o plat i služební rentu, na kterou by jinak měla nárok. A pro úřady, které by jí měly už zanedlouho přiznat důchod, fakticky neexistuje: úředníci nedávno zjistili, že ji ani nemají v evidenci.

Výpověď byla nezákonná

Ovšem ani u Nejvyššího správního soudu neuspěla. Přesto ta dobrá zpráva pro Janu Slanařovou zní: soudci jednoznačně řekli, že její problémy zavinili sami celníci. "Současný stav věci je výsledkem nezákonného postupu služebních funkcionářů v roce 1996, kdy dostala výpověď z pracovního poměru, která se ukázala neplatnou," prohlásil senát vedený Jaroslavem Vlašínem. "Nejvyšší správní soud rozumí pocitům žalobkyně, která se cítí ukřivděná a má pocit perzekuce a diskriminace," dodali soudci.

A vzápětí studená sprcha: podle zákona tenkrát museli složit přísahu všichni - kdo to neudělal, není celníkem. Bez výjimek, bez možnosti to udělat jindy než v pevně stanovené lhůtě. Jestliže tedy Slanařová tehdy slib nepodepsala (byť kvůli hrubé chybě samotných celníků), má smůlu. "Nerozumím tomu. Dali mi vlastně za pravdu, a stejně jsem prohrála," nechápe Jana Slanařová.

Soudci v rozsudku alespoň naznačili, že by se mohla soudit o náhradu škody. Ostatně podle střízlivých odhadů Slanařová za ty roky přišla o částku zhruba jeden a půl milionu. Její advokát Jan Vydra však už sepisuje stížnost k Ústavnímu soudu. Mířit s ní bude právě na fakt, že Jana Slanařová má černé na bílém, že nikdy neměla dostat výpověď a že přísahu nemohla složit. A přesto se do práce nemůže vrátit - kvůli chybějícímu slibu. "Paní Slanařová je patrně jediným člověkem v této zemi, kdo se jako zaměstnanec ocitl zcela mimo zákon," říká.

Sekretářka proti svým šéfům

Končí - nechodila do práce

Jana Slanařová dostala v roce 1996 výpověď od celníků v Chebu, kde pracovala od 70. let. Byla vážně nemocná, ale doktor jí neschopenku ukončil - zpětně a ani jí to nedal vědět. Celníci ji proto vyhodili: nechodila do práce.

Neplatná výpověď, řekl soud

První soud po devíti letech rozhodl, že je výpověď neplatná. Celníci ale přišli s tvrzením, že paní Slanařovou nemohou vzít zpátky: nesložila v roce 1997, tedy v době, kdy už byla vyhozená, podle zákona povinnou přísahu. Další soudy jim daly zapravdu.

Přišla o 1,5 milionu

Jana Slanařová tak žije už 16 let prakticky bez peněz. Nové, stálé místo si kvůli podaným žalobám na návrat k celníkům najít nemohla. Od celníků nikdy nedostala ani zápočtový list. Když se nedávno šla ptát na důchod, úředníci s překvapením zjistili, že ji vůbec nemají v počítačích. Spočítala, že ji celníci za ty roky dluží asi 1,5 milionu. Navíc by měla mít nárok na služební rentu.

MÁ PRAVDU, ALE NEVYHRÁLA
Soud dal sice Janě Slanařové za pravdu, že ji celníci vyhodili ze zaměstnání neprávem, přesto zůstává bez práce i bez peněz.
FOTO: HN - LIBOR FOJTÍK