Přízrak řeckého bankrotu se Evropě vrátil jako bumerang

Řecká sopka se znovu probudila. Loni na podzim se přitom zdálo, že magma ztuhlo po dohodě dvou největších stran o prosazení škrtů. Z nitra země ovšem vybublala nespokojenost voličů a vynesla do řeckého parlamentu řadu malých radikálních stran. Ty z levé části spektra mají nyní do pátku čas a možnost sestavit vládu. Kvůli tradiční rozhádanosti se to ale levici nejspíš nepovede. Řekové tak pravděpodobně půjdou 17. června opět k volbám.

Mezitím se ovšem může stát, že Řecko zbankrotuje a opustí eurozónu - a to nejspíš tím chaotičtějším způsobem, kterého se celá Evropa, držící dosud Atény tři roky nad vodou, obávala.

Analytici na finančních trzích otevřeně hovoří o tom, že Řecko může eurozónu opustit už v červnu. V analýze finanční skupiny Citigroup Inc. se píše, že riziko, že Řecko do konce roku 2013 opustí eurozónu, se kvůli volební nejistotě zvýšilo na 75 procent.

Včera sice relativně úspěšně Atény prodaly šestiměsíční bondy, ale většinou je skupují řecké banky. Vláda, která bude nyní plnit jen technické úkony, tak získala prostředky na splacení úroků 11. května. Ale potom jí peníze dojdou, i když na volby zřejmě ještě peníze zbudou.

Další splátku půjčky mají Atény dostat na konci června. Mezinárodní měnový fond ale dal jasně najevo, že pokud parlament neschválí balíček střednědobých reforem obsahující škrty ve zdravotnictví a veřejné správě, neuvolní další splátku z druhé půjčky 174 miliard eur. Do června měl přitom parlament v Aténách schválit balíček 77 strukturálních reforem.

Tlak na škrty však v Evropě vlivem výsledku francouzských prezidentských voleb polevuje. Podle listu El País má v pátek eurokomisař pro finance Olli Rehn po zveřejnění nových odhadů vývoje eurozóny oznámit změkčení limitů pro deficity veřejných financí - Španělé či Nizozemci by tak měli dostat rok navíc, aby splnili tříprocentní kritérium.

Další nejistotou, která posiluje charakter eurozóny jako probuzené sopky, je vztah nového francouzského prezidenta a německé kancléřky. Není jasné, zda a jak François Hollande sladí své představy o růstu se škrty, které prosazuje Angela Merkelová.

Do Berlína má Hollande vyrazit příští středu, den po své oficiální inauguraci. Ale místo očekávaných strategických otázek škrtů a růstu bude spolu s německou kancléřkou nejspíš muset - jak už se v posledních třech letech stalo tradicí - rychle a improvizovaně chladit řeckou politickou lávu.