Jedlé býlí

Řeřišnice luční

Bylinka lehce peprné chuti kvete od dubna do června. Během tohoto období se sbírají jak listy, tak květy; než řeřišnice začne kvést, tak pouze mladé listy. Místa jejího výskytu jsou rozmanitá, dá se najít v lužních lesích a u potoka, ale i na horských loukách. Ostrá chuť řeřišnici předurčuje k tomu, aby kořenila rozličné druhy bezmasých pokrmů. A to nejen jarní tvarohovou pomazánku nebo netradiční bylinkové máslo, ale třeba i vaječná jídla. Listy řeřišnice můžete nasekat do omelety, vyrobit z nich smetanovou omáčku k rybě, případně jimi ozvláštnit chlupaté knedlíky. Tahle peprná bylinka není jen chutná, znalci jí připisují i léčivé schopnosti. Obsahuje množství vitaminu C a hořčičné silice, díky čemuž zmírňuje revmatické potíže a také pomáhá čistit krev. Při sběru si řeřišnici luční spletete jen těžko, jediná možná záměna je s řeřišnicí hořkou. Ta má ovšem čistě bílé květy. A i kdybyste obě rostliny náhodou zaměnili, nic se neděje. Řeřišnice hořká je také jedlá, jen má hořčejší chuť než její luční příbuzná.