Na břehu rybníka v Jevanech. Podívejte se, jak se bydlí v Domě roku 2012

"Neustále vidíme rybník, stromy, hru světla a stínů, máme tu své soukromí. Závěsy pro lepší pocit zatahujeme jen v noci," říká Petr Jelínek o své vile v Jevanech a dodává, že jednou z mála nevýhod takového krásného prostředí je méně slunce a tepla.

A také mírné obavy, když začne pořádně foukat vítr. "Ale pokácet tak krásné stromy, to by byla škoda." Dům se dokázal většině z nich vyhnout. Přesto musela asi padesátka stromů domu, bazénu či garáži ustoupit. Jelínkovi se rozhodli pro využití vykáceného dřeva přímo na místě. "Bylo nám stromů líto, proto posloužily na dřevěné terasy kolem domu a bazénu."

Obytné místnosti rodinného domu směřují na jih a jsou kompletně proskleny - všichni členové rodiny tedy skrze stromy vidí proměnlivý obraz vodní hladiny Jevanského rybníka. Slunce ale do interiéru proniká také z východní a západní strany.

Severní fasáda, k níž přiléhají koupelny a technické místnosti, se naopak uzavírá. Toto prostorové uspořádání, charakteristické pro udržitelnou architekturu, se podílí na tom, že zděná stavba nakonec dosáhla parametrů nízkoenergetického domu. Petr Jelínek to přitom původně nestanovil jako podmínku: "Hledali jsme nejvýhodnější varianty materiálů - a nakonec to tak vyšlo."

Stavbu sjednocuje mnohoúhelníková střecha. Její masivní linie, zvýrazněná překližkovým obkladem, kontrastuje s okolními stromy. Aby terasa na západní straně domu nebyla příliš stinná, navrhl architekt do střechy prosklené otvory. Celý dům je sice poměrně složitý a nepravidelný, přesto geometrický a razantní.

Do svého prostředí velice dobře zapadá. V exteriéru i interiéru se bohatě uplatňují přírodní materiály - dřevo a tmavý přírodní kámen. Dům zaujme také stropy z pohledového betonu. "Kámen byl mým přáním, beton spíš přáním architekta - ale interiér jako celek je samozřejmě jeho prací," upřesňuje pan Jelínek.

Manažer nejprve hledal se svou ženou v Jevanech hezký pronájem. Ve známé rezidenční lokalitě se jim natolik zalíbilo, že tu později začali shánět i pozemek pro stavbu." Jelikož majitel pracuje v centru Prahy, chtěl žít v přírodním prostředí za městem: "Klid v přírodě a procházky kolem Jevanského rybníka mi to dennodenní dojíždění bohatě vynahrazují," říká dnes.

Exkluzivní prostředí bylo pro Jelínkovy jakýmsi závazkem, aby je zúročili spoluprací s kvalitním architektem. "Měl jsem za sebou již dva domy s různými architekty," říká pan Jelínek. "Tentokrát jsem oslovil čtyři ateliéry - a architekt David Kraus mi vyhovoval nejvíc," popisuje přípravu projektu svého domu.

Právě díky svým zkušenostem dokázal pan Jelínek přesně a stručně zformulovat zadání: jednopodlažní dům pro pětičlennou rodinu, s výhledem na rybník. Ve všem ostatním dostal architekt Kraus volnou ruku, čehož klient rozhodně nelitoval. "Hned u druhé varianty studie jsme se dohodli na koncepci - a dalšími diskusemi se projekt už jen vylepšoval."

Jeho dům v Jevanech získal mimo jiné i čestné uznání v Grand Prix architektů 2012. Majitel popisuje se zájemci o architekturu různé zkušenosti: "Když přijde student a slušně se zeptá, zda si může pořídit dokumentaci, rád mu stavbu ukážu a uvařím kafe. Anonymní pozorovatelé zpoza tmavých skel automobilů mi však vadí."

Když přijde řeč na věci, které se mohly udělat jinak, napadají pana Jelínka jen maličkosti: "Místo čtyř schodů bych se snažil udělat do ložnice jen dva nebo žádný - stáří se totiž blíží," říká a potvrzuje, že s manželkou a třemi dětmi si bydlení velice užívají.

Foto: studio Architektura