Češi nebezpečně míchají léky. Ohlídají je experti

Nebezpečné kombinace léků a nevhodné dávkování se v Česku natolik rozšířily, že nemocnice kvůli tomuto problému začínají najímat farmaceutické experty.

Pacientům totiž léčba často spíše škodí, a to zejména těm s nádorovými onemocněními, infekcemi nebo vysokým tlakem.

"Setkáváme se s tím poměrně často. Účinky se vzájemně ruší, protože ucelený systém informací o tom, co kdo užívá, stále chybí," říká mluvčí sokolovské nemocnice Petra Soukupová. A totéž potvrzují i jinde.

Například v orlickoústecké nemocnici to díky speciálnímu auditu nedávno dokonce vyčíslili: nevhodné kombinace léků používá až šedesát procent pacientů.

Ředitelé mnoha nemocnic proto najímají takzvané klinické farmaceuty, kteří budou mít právě dozor nad medikamenty na starost. Týká se to třeba nemocnice v Pelhřimově, v České Lípě, v Ivančicích nebo v Brně. A tam, kde už nějaké odborníky na lékové kombinace mají, přibírají další - třeba v Liberci. Ukazuje se totiž, že to má smysl, a to zvláště v době, kdy přibývá starších pacientů: například pětasedmdesátníci jedí podle statistik naráz o polovinu více léků než šedesátiletí.

"Běžně zasahujeme několikrát za den. Upravit dávky léků nebo změnit léky je třeba až u třiceti procent pacientů," říká Irena Netíková, která dohlíží na to, čím se pacienti léčí, v pražské Nemocnici Na Bulovce.

Kontrolovat dávkování pouze v nemocnicích však nestačí. Daleko více problémů vzniká v ordinacích praktických lékařů či ambulantních specialistů, kteří vypisují recepty, aniž by o sobě navzájem věděli.

Jen v rámci Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra tak v minulém roce nebezpečně kombinovalo minimálně osm léků přes třicet tisíc lidí. "Tisíc šest set našich pacientů si dokonce v lékárnách vyzvedlo celkem dvacet druhů léků," říká ředitel Jaromír Gajdáček.

Srovnatelně vážný je však i problém s vyloženě nevhodnými léky. "Lidé často přicházejí od lékařů s něčím, co už v moderní medicíně nemá místo," říká farmaceutka Netíková a zmiňuje například teofylin na potíže s dýcháním, kterým se člověk snadno předávkuje a zároveň mu způsobuje bušení srdce nebo nervozitu. Správně by se proto měl nasazovat jen u pokročilých plicních chorob.

Plošně dodržovat medicínská doporučení se však nedaří ani u antibiotik, takže až polovinu z nich snědí Češi zbytečně.

Nadužívání léků je přitom pro zdravotnictví velice drahé: jen u antibiotik, kde je zbytečná preskripce jako v jedné z mála lékových skupin konkrétně vyčíslena, se ročně vyhodí miliarda korun.