Skupina evropských zemí, jejichž banky potřebují pro přežití finanční injekce, se zase rozrostla. Utrápení Španělé potlačili svoji hrdost a žádají o pomoc. Podle dohody, ke které v sobotu navečer během téměř tříhodinové telefonické konference dospěli ministři financí eurozóny, půjde až o 100 miliard eur, v přepočtu přes 2,5 bilionu korun. Balík peněz, které už národní vlády, Evropská centrální banka či Mezinárodní měnový fond na záchranu bank poskytly, tak již nabobtnal na zhruba dva biliony eur. Včetně záruk. Peníze netečou jen do Řecka, Irska či Portugalska. Bankám pomohly i další evropské země, včetně Německa, Francie či Británie. Krizi bankovního sektoru se však definitivně zažehnat nepodařilo. Právě Španělsko je toho důkazem.
Bude předpokládaná až stomiliardová injekce španělským bankám stačit? "Lze o tom pochybovat. Pomůže sice udržet ústavy nad vodou, ale jejich neduhy nevyléčí," vyjádřil se pro BBC Charles Diebel z Lloyds Banking Group.
Zkušenosti ukazují, že vládní injekce bankám často nemají očekávaný účinek. Británie na záchranu bank v letech 2008 - 2009 vyčlenila skoro půl bilionu liber šterlinků, včetně záruk. Největšímu ústavu Royal Bank of Scotland koncem roku 2008 nalila 45,5 miliardy liber šterlinků, tedy zhruba půldruhého bilionu korun. Ale RBS loni ohlásila čtvrtý rok po sobě ztrátu.
Commerzbank, která obdržela od německé vlády přímou kapitálovou pomoc 18,5 miliardy eur, se nyní ocitla mezi sedmi německými bankami, jimž agentura Moody´s zhoršila rating. Jedním z důvodů jsou investice ve Španělsku za 14 miliard eur. Francie během krize podpořila banky 20 miliardami eur. Jejich problémy se jen zmírnily. "Silná trojka" BNP Paribas, Société Générale a Credit Agricole klientům na periferii eurozóny rozpůjčovala 400 miliard eur, z toho desetina připadá na Řecko, uvádí časopis Investment Advisor. "Začíná to vypadat tak, že se krize nezadržitelně dále šíří. Do problémů se mohou dostat další země," míní David Marek z Patria Finance.
Na pomoc bankám je určen nově zřízený Evropský stabilizační mechanismus (ESM) disponující od července 500 miliardami eur. Ale nemusí postačovat, naplní-li se chmurný scénář expertů. " Španělsko bude potřebovat až 350 miliard eur," odhaduje David Mackie z JPMorgan Chase. To, že Španělsko "padne", považuje za skoro jisté Ralph Solveen z Commerzbank. "Je to jen otázka času. A pak přijde na řadu další kostka domina - Itálie." Spolkový ministr financí Wolfgang Schäuble to vidí jinak. "Španělsko další peníze potřebovat nebude," prohlásil v rozhovoru pro televizi ARD.
Nadu přijde další kostka domina - Itálie.
Ralph Solveen
Commerzbank
