Itálie - další země, která se pomalu potápí

Itálie včera ohlásila větší meziroční propad svého HDP, než se čekalo. O 1,4 procenta. I když je realita oproti očekávání horší jen o desetinu procenta, je to špatná zpráva. Kondice italské ekonomiky stále více naznačuje, že se země může přidat k těm, které musely požádat evropské partnery o pomoc. Nikoli kvůli bankám - jako v případě Španělska -, nýbrž kvůli tomu, že ji tíží obrovský veřejný dluh. A horko těžko ho bude splácet, když padá stále hlouběji do recese. Premiér Mario Monti připouští, že situace je vážná. Ale snaží se zároveň obavy mírnit: "Riziko nákazy existuje kvůli slabosti celého systému, nikoli kvůli slabosti samotné Itálie."

-1,4 %

činí meziroční propad italského HDP v letošním prvním čtvrtletí; v eurozóně hlouběji spadly jenom Řecko, Portugalsko a Kypr

-20,2 %

o tolik klesl od letošního ledna do dubna prodej nových osobních aut v Itálii
(na necelých 537 tisíc) - Italové se bojí utrácet

0,4 %

za rok je průměrné tempo růstu italské ekonomiky v posledních deseti letech (průměr eurozóny je mnohem vyšší: 1,1 %)

5,4 %

z HDP musí letos dát italská vláda na splátky úroků z veřejného dluhu; je to druhá nejvyšší zátěž v EU hned po Řecku (Česko vyčleňuje 1,4 procenta HDP)

1897 mld. eur

činí veřejný dluh Itálie (koncem roku 2011), to odpovídá 120 procentům HDP; Itálie je po Japonsku druhou nejzadluženější zemí skupiny G7

40. místo

v žebříčku konkurenceschopnosti patří podle organizace IIMD Itálii; je tak o jednu pozici za Španělskem a sedm příček za Českem