Astronautka Liou je novou hvězdou Číny

Dva roky přísného utajování, rychlý astronautický výcvik, statisíce tipů na vítězku na čínském internetu a na konci se rodí nová hrdinka pekingského režimu - Liou Jang. Třiatřicetiletá pilotka, první žena, kterou Číňané poslali do vesmíru, má řídit na oběžné dráze medicínské experimenty a ukázat světu vyspělost Číny.

"Od počátku mi říkali, že se nijak neliším od astronautů - mužů," říká Liou v dokumentu, který o ní nechala natočit státní televize.

Výcvik, který absolvovala, byl několikanásobně kratší, než mívají čínští piloti - muži. Pouze dvouletý. Odborníci si všímají i toho, že Američanům a Sovětům trvalo vyslání ženy do vesmíru mnohem déle než Číně.

Za tlakem, aby se do kosmu Číňanka vydala, však stál několikaletý lobbing tamních ženských organizací.

Vzorná pilotka

Osud Liou budil na internetu obrovskou pozornost. Kandidátky, obě vojenské pilotky, byly do poslední chvíle hned dvě.

"Musím toho ve vesmíru hodně stihnout," prohlásila před startem vítězná Liou.

Mise, na kterou se s dalšími dvěma kolegy vydává, je zatím nejsložitějším čínským vesmírným projektem. Loď Šen-čou 9, jež odstartovala z pouště Gobi, má dorazit k modulu Tchien-kung 1 (Nebeský palác), který je na oběžné dráze od loňska, a vyzkoušet manuální připojení k němu.

Pokud bude mise úspěšná, otevře Číně cestu k vlastní obývané vesmírné stanici. Ta by měla podle čínských plánů obíhat kolem Země v roce 2020.

Astronautka Liou zatím slouží jako hrdinka - v armádě je od roku 1997. Je sečtělá a zvítězila v soutěži o nejlepší vlastenecký projev na vojenské škole, informují o ní televizní dokumenty.

Členka Komunistické strany nosí titul "vzorná pilotka". Dokázala se svým letounem přistát, i když motor poškodila srážka s hejnem holubů. Zároveň ale dobře vaří a postrádá rodinu.

Stínová hrdinka

Tím, že poslala do vesmíru ženu, se Čína stala teprve třetí zemí v historii.

Oslavy úspěchů mladé generace Číňanek se ale nakonec nevydařily přesně podle plánu. Zastínil je smutný příběh třiadvacetileté čínské vesničanky Feng Ťien-wej, jejíž fotografie zaplavila internet.

V sedmém měsíci těhotenství byla minulý týden donucena k potratu, neboť čekala již druhé dítě a neměla na zaplacení příslušné pokuty státu.

Obrázek Feng, ležící na nemocniční posteli vedle zabitého dítěte v provincii Ša-an-si, komentovalo na čínských mikroblozích o víkendu přes milion lidí.

"Dokážeme poslat astronautku do vesmíru, a ve stejné době zabít sedmiměsíční dítě," stěžuje si jeden z čínských bloggerů. "Kontrast mezi osudy těch žen, třiatřicetileté Liu a dvaadvacetileté Feng, je hrůznou ilustrací rozporů země."

Cílevědomá Liou

Pilotka, hrdinka

Liou Jang je letecká pilotka (33) s hodností majorky. Členka komunistické strany, narozená v provincii Henan, je vdaná a bezdětná. Vůbec prvním čínským astronautem se v roce 2003 stal Jang Li-wej. Sobotní start lodi Šen-čou je čtvrtou čínskou vesmírnou misí s lidskou posádkou.

Vlastenka s projevy

Liou je státními médii popisována jako patriotka. Pro komunistickou stranu je důležitá i její údajná záliba v pronášení vlasteneckých projevů. Během čtyřletého pilotního výcviku prý cílevědomá Liou nedovolila svým rodičům ani jednou, aby ji navštívili, protože "orlí mláďata nikdy nevzlétnou, dokud zůstávají po křídly rodiny".

Vedou Američanky

První ženou ve vesmíru se stala 16. června 1963 sovětská kosmonautka Valentina Těreškovová. Od té doby letělo dalších 54 žen. Nejvíce astronautek bylo z USA (45), tři z Ruska (dříve Sovětského svazu), dvě z Kanady a dvě z Japonska a po jedné zástupkyni ve vesmíru mají Francie, Británie a Jižní Korea.

Čína slaví
V čínské poušti Gobi v sobotu odstartovala loď Šen-čou 9 se třemi kosmonauty. Poprvé v historii čínského vesmírného programu je v posádce také žena, třiatřicetiletá Liou Jang (na snímku).
FOTO: REUTERS