Řecko žádá další úlevy, ale slyšelo jen: "Nein"

Naděje, že k reformám svolnější řecká vláda vyjedná s věřiteli lepší podmínky, vybledly hned první povolební den. Ze všech stran se včera sice na Řeky valila slova uznání za odvahu k obětem, současně však slyšeli, že dojednaný záchranný plán se změkčovat nebude.

"Nová vláda musí dodržet závazky, s nimiž země souhlasila," prohlásila před summitem zemí G20 německá kancléřka Angela Merkelová. "Zmírnění reforem je pro nás nepřijatelné," vzkázala Merkelová do Řecka. Večer se k ní připojil i britský premiér David Cameron.

Vítěz voleb, pravicová Nová demokracie, je jasně proevropská a udržení Řecka v eurozóně je pro ni prioritou. Ale i její představitelé ve snaze odvrátit triumf levicové Syrizy voličům slibovali, že dokážou podmínky, za nichž země získala dvě záchranné půjčky v celkové hodnotě 240 miliard eur, zmírnit.

"Chceme ulevit našim lidem, na které doléhá nezaměstnanost a velké strádání," prohlašuje šéf Nové demokracie a pravděpodobný příští premiér Antonis Samaras. Nová koaliční vláda bude požadovat, aby se schodek veřejných financí dostal pod tři procenta HDP až v roce 2016 namísto v roce 2014, jak praví dohoda.

V Řecku v důsledku drastických výdajových škrtů svazujících poptávku hrozí letos až pětiprocentní hospodářský pokles po skoro sedmiprocentním loňském propadu.

Samarasovy apely však eurozóna neslyší. Požadavek přísnějšího dohledu nad řeckým rozpočtem zaznívá z bohatých zemí i ze Slovenska, kde je pomoc Řecku velmi nepopulární.

Ve schopnost Řecka dlouhodobě dostát závazkům však věří málokdo. Vítězství proevropských sil nemusí mnoho znamenat, i pokud se podaří rychle sestavit koaliční vládu. To se ukázalo i na finančních trzích. Euro sice po oznámení výsledků skokem posílilo, během pondělka pak setrvale klesalo a spolu s ním oslabovala i koruna.

Optimismus však zachvátil aténskou burzu, kde akcie pod dojmem odvrácení bezprostřední hrozby rozpadu eurozóny dosáhly měsíčního maxima a index posílil o výjimečných 3,64 procenta.

Přes vážnost řeckých potíží eurozónu ještě víc ohrožuje španělská krize. Po zprávách o růstu objemu špatných úvěrů v tamních bankách na osmnáctileté maximum se investoři odvrátili od dluhopisů španělské vlády. Desetileté úpisy se prodávaly za cenu odpovídající výnosu 7,16 procenta, což je nejvyšší úroveň od přistoupení země k euru.

Proto se ze Španělska a jen o něco méně ohrožené Itálie ozývá volání po zásahu Evropské centrální banky (ECB). Ta jediná má nyní nástroje na zmírnění krize. Její stanovy a především postoj Německa však výraznější intervenci znemožňují.

Sílí však názor, že Berlín bude nucen pod tlakem partnerů své odmítavé stanovisko zmírnit a ECB provede ráznou akci. Po ní volají například analytici Deutsche Bank, ovšem jako nejpravděpodobnější vidí variantu pokračování v politice postupných kroků. ECB tak zřejmě poskytne bankám další prostředky a dojde i k rozšíření záchranných fondů.

Luděk Vainert
Marek Hudema
OD NAŠEHO ZPRAVODAJE ZATÉN

Musíme provést nezbytné změny v dohodě o záchranné půjčce, abychom ulevili lidem, na které doléhá nezaměstnanost a velké strádání. Řecko slíbilo reformy a jejich zmírnění je pro nás nepřijatelné. Řekové musejí splnit své závazky vůči mezinárodním věřitelům.
Angela Merkelová
spolková kancléřka

FOTO: REUTERS