Hobití dům zajede pod zem a šetří energii

Když chce Bohumil Lhota změnit výhled z okna, jen stiskne tlačítko na zdi. Jeho třípatrový dům se za lehkého skřípění začne pomalu otáčet kolem své osy a lidé, kteří stojí v obýváku, najednou zjistí, že vidí úplně jinou část Krkonoš.

"Místo na Černou horu koukáte třeba na Kozákov. Nebo si můžete dům natáčet libovolně podle pohybu slunce. Je to fajn pocit, výhled se vám nikdy neokouká," pochvaluje si čtyřiasedmdesátiletý architekt Lhota, který svůj nevšední dům ve Velkých Hamrech na Jablonecku začal sám stavět už před 31 lety.

A s nevšedností šel Lhota ještě dál. Dům navrhl tak, že kromě otáčení dokola se může i vysunovat nebo zasunovat pod zem, jak je zrovna potřeba. Díky tomu dům spotřebovává výrazně méně energie, hřeje nebo jej chladí půda kolem. Právě tahle vlastnost mu vynesla nominaci do prestižní soutěže E.ON Energy Globe Award, která každoročně oceňuje energeticky šetrné projekty. Právě dnes budou v Praze vyhlášeni vítězové.

Když je třeba, splyne s okolím

Zvenku vypadá Lhotův dům jako hobití nora: celý je zapuštěný v zemi a porostlý trávou. Vidět jsou jen vstupní dveře, světlovody a horní kovová část, tedy pokud dům není právě zasunutý pod zemí.

Mechanismus zasouvání funguje pomocí šroubového zvedáku. Masivní kovový válec vysunuje horní dvě patra domu několik metrů nad zem. Válec stojí v bazénu, který je zapuštěný v betonových základech domu. "Dům tak vlastně stojí na muří nožce," směje se Lhota, zatímco klečí u kruhového bazénu a popisuje mechanismus, který sám vymyslel. "Chtěl jsem dům, který bude umět splynout s okolím. A kdyby například došlo k pohromě a venku by bylo znečištěné prostředí, můj dům se umí schovat pod zem," vzpomíná Lhota, jak na nápad přišel.

Bezděčně tak ale postavil i nejspíš jeden z prvních energeticky soběstačných domů v Česku. Zemina kolem působí v zimě jako dokonalá tepelná izolace, v létě zase chladí, aniž by kvůli tomu dům spotřebovával jakoukoliv energii.

Patrné je to už při vstupu do spodního patra s bazénem a zimní zahradou. Přestože je parný červnový den a venkovní teploty se šplhají ke třiceti stupňům, uvnitř Lhotova domu je chladno, jako kdyby tu byla zapnutá klimatizace. "A v zimě je tu stále pět stupňů. Pod zem se mráz nedostane," dodává Lhota.

Čím výše člověk domem stoupá, tím se zvyšují teploty. Ve středním patře je akorát a příjemně, v nejvyšším poschodí horká výheň. "Když je tu moc horko, sjedeme pod zem a teploty se ustálí. Na střeše pak jsou sluneční kolektory, které vyhřívají bazén," ukazuje stavitel.

Kolik peněz stavba stála, není Lhota schopen odhadnout. Začal stavět ještě v době socialismu a dům prý stále ještě není hotový. "Za energii ale ušetříme hodně. Jediné, co potřebujeme, je pár polínek v největší zimě, když si chceme přitopit v krbu," pochvaluje si Lhota.

Úsporný dům za 8 milionů

A s izolací z hlíny pracuje i další z nominovaných projektů - "zahrabaný dům" architekta Pavla Fojta v Horoměřicích u Prahy. Kromě jižní strany jsou všechny jeho zdi izolované hlínou a kamením.

"Nemáme tu vůbec žádné inženýrské sítě. Veškerou energii si dům vyrábí sám pomocí slunečních kolektorů a zemina kolem domu zabraňuje, aby se přehříval, nebo aby teplo naopak unikalo," říká Fojt. Roční výdaje na energie podle něj u tohoto domu se čtyřmi ložnicemi činí jen 15 tisíc korun. Počítá se do toho například i láhev s propan-butanem, na které se vaří.

Fojt odhaduje, že stavba domu přijde zhruba na osm milionů korun. "Není levný, ale celý život se už nemusíte starat o energie," upozorňuje architekt, podle kterého jedním z prvních kroků, jak ušetřit energii v domě, je zbavit se zbytečných spotřebičů. "Zjistili jsme například, že jen bezdrátový zvonek spotřebuje polovinu toho, co lednička," dodává.

Energy Globe Award

Ekologický Oscar

Soutěž je také známá jako "ekologičtí Oscaři". Každoročně vyhlašuje nejzajímavější projekty, které ukazují cesty, jak šetřit energii a životní prostředí. Ve světě soutěž běží již mnoho let, v Česku se nyní koná třetí ročník.

Odborníci v porotě

V porotě zasedá 13 odborníků na energetiku z ČR i ze zahraničí. Členem je třeba děkan Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity Ladislav Rolínek nebo Bedřich Moldan, bývalý ministr životního prostředí a nyní ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.

JAKO V HOBITÍ NOŘE
Dům Bohumila Lhoty připomíná obydlí hobitů z románové trilogie J. R. R. Tolkiena Pán prstenů. Díky speciálnímu mechanismu se stavba může zasunout pod zem a izolovat se tak od horka nebo zimy. "Za energii ušetříme hodně. Jediné, co potřebujeme, je pár polínek v největší zimě, když si chceme přitopit v krbu," prohlašuje stavitel, který dům ve Velkých Hamrech na Jablonecku začal budovat už před více než třiceti lety, v roce 1981.
FOTO: HN - JIŘÍ KOŤÁTKO (2×)