ČEZ může díky Bruselu lehce vydělat miliardy

Měl to být nástroj, jak největší znečišťovatele v Evropě přinutit chovat se ekologičtěji. Ale nefunguje. Data, která mají Hospodářské noviny exkluzivně k dispozici, dokazují, že deset velkých tuzemských firem dostalo od státu tolik povolenek na vypouštění CO2, že téměř nevědí, co s nimi. Ty v tuto chvíli sedí na 29,2 milionu nevyužitých emisních povolenek v hodnotě 11,1 miliardy korun.

Místo aby systém firmy nutil investovat do modernizace zařízení, dal jim příležitost k bezpracným ziskům - firmy část přebytečných povolenek prodávají dál, nebo si je schovávají na horší časy, až se povolenky přestanou rozdávat a začnou se prodávat v aukcích. V Česku z nefunkčního systému nejvíce těží energetický gigant ČEZ a ocelářský koncern ArcelorMittal.

Vyplývá to ze studie známé pod názvem Fat Cats (Tlusté kočky), kterou vypracovala britská nevládní organizace Sandbag; česká data dodalo tuzemské občanské sdružení Centrum dopravy a energetiky. Například ČEZ dostal od roku 2008 navíc povolenky za 2,6 miliardy korun. Část z nich prodal dál firmám, jimž se povolenek nedostává, zbytek si nechává na další roky. Firma tvrdí, že má přebytky hlavně proto, že znečišťuje méně díky tomu, že investuje do ekologičtějších technologií.

"Na začátku června jsme například dokončili komplexní obnovu Elektrárny Tušimice II, která přinesla snížení emisí v průměru o 79 procent," vysvětluje mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová.

Podobně je na tom ArcelorMittal, jenž dostal také o 2,6 miliardy korun v povolenkách navíc, než dokáže spotřebovat. "Zbylé povolenky využijeme na částečné pokrytí v následujících letech, kdy nám budou chybět," říká mluvčí Barbora Černá Dvořáková.

Jedna emisní povolenka dává firmě možnost vypustit do ovzduší jednu tunu emisí oxidu uhličitého. Celkový český nadbytek povolenek dosáhl na konci loňského roku 41,2 milionu tun, což odpovídá zhruba ročnímu znečištění celého Slovenska.

Systém obchodování s povolenkami krachuje ze dvou důvodů. Prvním je zbytečně velké množství povolenek, které evropské firmy dostaly zadarmo na období 2008 až 2012. Druhým je finanční krize, která snížila průmyslovou výrobu v Evropě, čímž zároveň snížila spotřebu emisních povolenek.

Nefunkčnost systému podrývá záměr, s nímž EU do celého projektu vstupovala: nastavit cenu povolenek tak vysoko, aby bylo pro evropské firmy výhodnější investovat do snižování emisí oxidu uhličitého, který způsobuje globální klimatické změny.

Důkazem rozpadu trhu s emisními povolenkami je jejich cena na burze, která se dnes pohybuje kolem 7,5 eura za jednu tunu CO2. Ještě na konci června 2010 ale stála dvakrát tolik.