Po Paříži a Berlínu se shodne i zbytek unie

Slepice, nebo vejce - tak vypadá debata mezi Francií a Německem, dvěma klíčovými členy Evropské unie, o tom, jak řešit nynější krizi eurozóny, jejíž důsledky mohou otřást celou sedmadvacítkou. Paříž chce co nejdříve kroky, které by pomohly zvláště předluženým zemím na jižním křídle, a posílení integrace má následovat. Berlín je k pomoci ochoten jen pod podmínkou, že například vzájemné ručení za dluhy uvnitř eurozóny bude přímo spojeno s nezávislým dohledem nad národními rozpočty, tedy s posílením integrace.

Rozpor mezi Paříží a Berlínem není nový, ale dříve se jej vždy podařilo překlenout kompromisem nebo odkladem. Nyní je situace odlišná, protože je nutno naléhavě řešit krizi eurozóny - a to nejen již zasažených zemí jako Řecko nebo Španělsko. Tedy i těch, ke kterým se nákaza v podobě vysokých úroků vládních dluhopisů blíží, k nimž patří i samotná Francie.

I nový prezident Francois Hollande je stejně jako jeho předchůdci vůči dalšímu posilování integrace zdrženlivý.

"Kdo chce nejdříve politickou unii, narazí do zdi," shrnul názor Elysejského paláce jeden z Hollandových poradců. Pro Francii by bylo přijatelné, kdyby čtvrteční summit schválil jakýsi "jízdní řád" posilování integrace na příštích deset let.

Paříž již opustila myšlenku "eurobondů", společných dluhopisů členů eurozóny. Ohroženým zemím by mělo pomoci vzájemné ručení celé eurozóny za dluhy do výše 60 procent hrubého národního produktu daného státu.

Německá kancléřka Angela Merkelová dala jasně najevo, že k zárukám svolí, jen když bude zaručen jasný a nezávislý dohled a tvrdé sankce za porušení rozpočtové disciplíny. Najít shodu na poslední chvíli se spolková kancléřka a francouzský prezident mají pokusit dnes večer na schůzce v Paříži.

Detailnější popis posílení integrace obsahuje návrh, který počátkem týdne rozeslala členským zemí vlivná čtveřice - stálý předseda Evropské rady Herman Van Rompuy, předseda Evropské komise José Manuel Barroso, šéf Evropské centrální banky Mario Draghi a předseda eurozóny, lucemburský premiér Jean-Claude Juncker.

Čtveřice doporučuje, aby všech 17 členů eurozóny ustavilo cosi jako společné ministerstvo financí. To by mělo právo nejen dohlížet na rozpočtovou disciplínu, ale v případě jejího porušení také navrhovat v rozpočtech změny. Návrh jde mnohem dále než letošní dohoda o rozpočtové disciplíně. Tu podepsalo 25 členů Evropské unie, mimo zůstala jen Británie a Česko.

Německo počítá, že k větší integraci přinejmenším některých členů Evropské unie dojde relativně brzy. Ministr financí Wolfgang Schäuble v rozhovoru pro týdeník Der Spiegel uvedl, že ve Spolkové republice se referendum o přenesení více národních pravomocí uskuteční "dříve, než si myslel ještě před několika měsíci".

Kancléřka Merkelová se sice od Schäubleho výroků ústy svého mluvčího distancovala. Ale německá média to vykládají jen jako manévr, který má zabránit, aby chystaný posun v integraci nenarazil ihned na velký odpor.

Návrhy a nálady

Pomoc, ale podmíněná

Země eurozóny by si vzájemně ručily za své dluhy přesahující 60 % HDP. Nové zadlužení by podléhalo souhlasu všech.

Lpění na euru

Ve Francii, Itálii, Španělsku a v Německu většina lidí odmítá návrat k národním měnám. Podle průzkumu ústavů IFOP/Fiducial je to 75 % Španělů, 74 % Francouzů, 72 % Italů a 61 % Němců.

DALŠÍ ZPRÁVY O PŘEDLUŽENÉ EVROPĚ na http://ihned.cz/EUROKRIZE

SILNÁ ČTYŘKA
Hlavní diskuse o řešení rozpočtové krize se vede mezi Madridem, Berlínem, Římem a Paříží. Silnou čtyřku představují na snímku z římského summitu z konce minulého týdne aktivisté v maskách (zleva) španělského premiéra Mariana Rajoye, německé kancléřky Angely Merkelové, šéfa italské vlády Maria Montiho a francouzského prezidenta Francoise Hollanda.
FOTO: REUTERS