Federer změnil hru a zase vládne

Styl servis-volej platil léta za účinnou zbraň, na rychlé trávě dvojnásob. Roger Federer byl jedním z jeho ambasadorů v době, kdy na světovém tenisovém trůnu střídal Peta Samprase. Poslední roky ale musel Federer změnit svůj herní projev. Pestrost jeho úderů zůstala, jen se s nimi musel posunout dál od sítě až k základní čáře.

Švýcarský tenista čekal na vítězství turnaje velké čtyřky dva roky. Nyní znovu ovládl Wimbledon a vrací se i na místo světové jedničky, protože se naučil být úspěšný i při výměnách hraných daleko za základní čárou. "Když zakončuje z čáry nebo odněkud před ní, je všechno jak má být, v opačném případě to bývá horší," tvrdí o svém svěřenci Federerův kouč Paul Annacone. "Dostávat se do pozic ve dvorci je ale stále těžší, takže pracujeme i na tom druhém," dodává.

Když dnes třicetiletý Švýcar vyhrál svůj první titul na wimbledonské trávě, během sedmi zápasů turnaje v průměru dva ze tří svých vítězných míčů zahrál z dvorce v náběhu na síť. Při svém posledním sedmém triumfu pak díky míčům hraným z pole získal jen jeden vítězný míč ze tří. Stručně řečeno, Federer už nevyhrává díky skvělým volejům a čtení hry, ale díky opatrnější hře a úderům hraných zpoza kurtu.

Federer je komplexní hráč

Statistika ukazuje následující: zaprvé se příchodem hráčů jako Nadal, Djokovič, Tsonga, Berdych nebo Murray tenis posunul dál od sítě, zadruhé si s tím Federer i tak uměl poradit a dokázal, že je stále zřejmě nejkomplexnějším hráčem na okruhu.

Posledním důkazem jeho mistrovství v barvitosti hry bylo včerejší finále proti Britovi Andy Murraymu. Federer neměl dobrý vstup do utkání, v první sadě hned dvakrát ztratil své podání. Murrayho agresivní hra od základní čáry slavila úspěch, ale postupem času, jako by Federer svým lišáctvím začal na houževnatého Murrayho nacházet recept. Pořád ale musel svádět bitvu razance dlouhých úderů. Byl to zápas fyzické kondice, psychické odolnosti a pokusu o překvapení v pravý moment. Federer v tom všem byl úspěšnější, a proto bude od pondělí tenistou nejdéle figurujícím na prvním místě žebříčku v historii.

K vítězství na grandslamu proti vlčákům, jako jsou v posledních měsících a letech Djokovič, Nadal a Murray, bylo potřeba nechat si to nejlepší ze své tradiční hry a přidat střelbu od základní čáry alespoň tak dobrou, jakou mají tři zmiňovaní. Na grandslamu se mu to podařilo poprvé od vítězství v Melbourne v roce 2010.

Styl servis-volej je mrtvý

Smrt tenisu na síti, kdy se hráči jako Becker nebo Mc Enroe vrhali po míčcích rybičkami, má na svědomí několik faktorů. Ivan Lendl k tomuto fenoménu před začátkem Wimbledonu poznamenal následující. "Dnešní špička dává úderům obrovskou razanci. Je to způsobeno také novými technologiemi strun, které dokážou dát míčku navíc velkou rotaci. Míčky létají rychle a navíc s otáčkami osm tisíc za minutu - z toho moc voleje hrát nejdou," dodává současný Murrayho kouč s tím, že snad jedině Roger Federer je jedním z posledních hráčů, kteří to obstojně zvládají.

"Všimněte si, že ani Federer už ale tolik na síť nechodí. Podmínky se za poslední roky neuvěřitelně změnily, míčky jsou těžší, povrch je pomalejší, náběhů na síť vidíme míň úplně u všech, změnit svou hru proto musel i Roger," upozorňuje bývalý britský tenista Tim Henman.

Trochu smutný z ústupu stylu servis-volej je Pete Sampras, kterého včera Murray sesadil ze statistiky počtu týdnů v čele žebříčku a zároveň vyrovnal Samprasových sedm wimbledonských vítězství. "Miluju koukat na zápasy těch nejlepších dnes, ale trochu mě mrzí, že vidíme vesměs jen údery od základní čáry," postěžoval si. "Bylo by hezké, kdyby se zase někdo s takovým stylem objevil, ale asi je to pryč," dodal.

Federer i ve třiceti letech ukázal, že ještě nepatří do starého železa. "Není špatný na třicátníka," vtipkoval bezprostředně po finále na Federerovu adresu Murray.

Federer si svým sedmým wimbledonským triumfem připsal už celkově sedmnácté grandslamové vítězství. Svou hru dokázal změnit. Jeho soupeř ve finále už dlouho také o změně mluví a do jisté míry se mu posun podařil. Po třech zklamáních z finále grandslamů odcházel z wimbledonského centrkurtu zklamaný sice i tentokrát, podařilo se mu ale vyhrát alespoň set, což dosud ve finále velkého turnaje nedokázal. Pod novým koučem Lendlem zlepšil servis, přestal chybovat a je možná na dobré cestě velký turnaj jednou vyhrát. Na čem ještě musí zapracovat, je psychická vyrovnanost. Federer by mu mohl být příkladem. Zatímco Švýcar během zápasu, i když mu třeba v úvodu nevycházel, jak by si představoval, zachoval chladnou hlavu, neviděli jste jediný náznak emoce ať už pozitivní, nebo negativní, Murray naopak začal postupně rozhazovat rukama, koukat do nebe, házet raketou. "Nesmím se příliš radovat, nebo se naopak příliš vztekat, v minulosti to se mnou bylo v tomto směru ještě horší, musím být vyrovnanější, nepřipouštět si emoce," ví Murray. I on hledá, jak uspět ve vyrovnané konkurenci.

Federer se posunul dozadu

70 % VÍTĚZNÝCH MÍČŮ

Podíl vítězných míčů Rogera Federera zahraných v postavení mimo dvorec během letošního Wimbledonu. Statistika ukazuje, že Federerova hra se více posunula za základní čáru. V minulosti mnohem více zakončoval uvnitř dvorce (voleje). Je to jednoznačně nejvíce ze všech sedmi Federerových triumfů. Švýcarský tenista posunul svoji hru k základní čáře a díky tomu je v éře silového tenisu znovu úspěšný.

Wimbledon a Federerovy vítězné míče zpoza základní čáry

2003 - 40 %

2004 - 48 %

2005 - 52 %

2006 - 54 %

2007 - 60 %

2009 - 60%

2012 - 70 %

VÍCE O WIMBLEDONU NA http://sport.ihned.cz

NÁVRAT KRÁLE
Roger Federer čekal na triumf na grandslamu dva a půl roku. Po včerejším finále Wimbledonu, v němž porazil Brita Andyho Murrayho 4:6, 7:5, 6:3, 6:4, se zapsal do historie vyrovnáním londýnského rekordu Peta Samprase i historickým počtem týdnů v čele světového žebříčku. Dnes se vrátí na tenisový trůn a načne svůj 286. týden.
FOTO: ČTK