Řekové se učí, jak za krize vyžít s málem

Přes den prodává Dimitris Kutsoliutsos v aténském zlatnictví. Pozdě odpoledne začíná ve svém druhém zaměstnání. Ohýbá se za městem na poli, mezi řádky se zeleninou.

Pozemek mu nepatří. Pronajali si jej Řekové z Atén, kterým Kutsoliutsos pravidelně dodává své výpěstky, čerstvé saláty a rajčata. Obě strany ušetří za peníze obchodníkům. Cenu zeleniny to sráží až o 70 procent.

Nový způsob spolupráce, který se nabízí na webových stránkách pod názvem www.gineagrotis.gr, je dalším z důkazů, že Řekové dokáží vynalézavě reagovat na vleklou ekonomickou krizi.

"Vytvořili jsme přímé spojení mezi producenty a zákazníky, což prudce snížilo náklady," vysvětlil aténské televizní stanici Skai Kutsoliutsos, který většinu pracovních dní tráví ve zlatnictví svého strýce, svém hlavním zdroji příjmů.

Podle svých slov pracuje 18 hodin denně a do podniku investoval 40 tisíc eur. Vyvrací tak obecnou představu zbytku Evropy o lenošivých Řecích. Ve chvíli, kdy míra nezaměstnanosti v zemi vystoupila na 22,5 procenta, je práce v zemědělství pro Řeky jednou z mála příležitostí k výdělku. Jen za poslední rok přibylo 307 tisíc lidí bez práce.

Daří se jen stínové ekonomice, v té je Řecko na čtvrté pozici v eurozóně. Loni vydělali Řekové v této sféře kolem 52 miliard eur.

Naučili se improvizovat a spoléhat se jen na sebe. Vypovídá o tom i průzkum deníku Kathimerini, podle kterého 51 procent dotázaných Řeků nevěří, že by nová vláda byla schopna vyřešit problémy země. Přes 66 procent respondentů se přitom domnívá, že země je špatné cestě.

Nová koaliční vláda v Aténách, která vzešla z červnových voleb, se nyní snaží získat od zahraničích věřitelů překlenovací úvěr, který by pokryl státní výdaje až do září.

Atény jsou na zahraniční pomoci, především od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu, zcela závislé. Zemi svírá už pátým rokem hluboká recese, nejhorší od druhé světové války. Osud ekonomiky se odvíjí od slíbené půjčky mezinárodních věřitelů v hodnotě 130 miliard eur, jejíž tranše do Řecka proudí. Příští tranše má mít hodnotu 3,3 miliardy eur.

Věřitelé ale chtějí vidět hmatatelné reformy. Do Atén se chystá mise věřitelů, která má pokrok posoudit. Pravicová vláda se snaží vyhovovět. Připravuje balík vládních škrtů v hodnotě 11,7 miliardy eur. Jejich schválení ale včera odložila na příští týden. "Bude to těžké, ale úsporná opatření prosadíme," citovala agentura Reuters zdroj z ministerstva financí.

Nebude to ale zřejmě jednoduché. Nová řecká vláda Antonise Samarase uspěla ve volbách především díky slibům, že znovu projedná s věřiteli podmíniky slíbené pomoci. Chce hlavně prodloužit lhůty pro plnění úsporných opatření.

Úředníci MMF podle listu Guardian už nyní konstatují zpoždění plánu úspor. "Je důležité, aby se řecký program úspor vrátil na správnou cestu," uvedl mluvčí MMF Gerry Rice.

Řecké hospodářství má však letos klesnout o 6,9 procenta. Vyhlídky nejsou dobré.

Dimitris Kutsoliutsos se svými přáteli, kteří si vydělávají na venkově, věří v obrat k lepšímu. Snaží se prozatím pomáhat potřebným, podporuje jídelnu pro chudé v Aténách. Zájemců o jeho farmu přibývá. Lidé z města si pronajímají okolo sta metrů čtverečních. Vybírají si z 20 druhů zeleniny. Farmář zná jejich chutě, pěstuje několik odrůd okurek i rajčat.

K zákazníkům se zelenina a ovoce dostanou nejpozději do 24 hodin - to je další nezanedbatelná výhoda. "Zákazníci mají čerstvé plodiny, farmáři nevyhazují shnilou úrodu, zaplnilime jsme místo na trhu," pochvaluje si Dimitris Kutsoliutsos.

Výdajové škrty

11,7 MILIARDY EUR

činí výše připravovaných vládních škrtů pro roky 2013 a 2014, které chystá nový řecký kabinet vedený konzervativci. Rozhodnutí má padnout příští týden. Škrty jsou jednou z podmínek, které se Atény zavázaly dodržovat výměnou za zahraniční pomoc.

Další zprávy o problémech předlužené Evropy najdete na http://ihned.cz/EUROKRIZE

Je zřejmé, že řecká ekonomika prochází dalším obtížným obdobím, mnoho úsporných cílů nebylo splněno.
Gerry Rice
viceprezident Mezinárodního měnového fondu (MMF)

VÝPOMOC
Po pěti letech na pokraji státního bankrotu je nyní až pětina Řeků považována za chudé. Šetří se všude. Například drahou zeleninu a ovoce mnoho lidí z měst nekupuje v obchodech, ale raději rovnou u zemědělců na venkově. Ti nejchudší jsou ale často odkázáni na dobročinnost - jako obyvatelé aténského předměstí na tomto snímku, kteří si koncem června vystáli frontu na zemědělské produkty rozdávané zdarma, zakoupené z městské kasy.
FOTO: REUTERS