Kubánská opozice zvedá hlavu

Od našeho zpravodaje z Kuby

Na bílém domečku ze dřeva blednou skvrny od modré barvy. Luis Felipe Rojas Rozabal se smutně usměje a vzpomíná, jak v lednu obklíčil jeho příbytek dav dirigovaný policií.

"Povykovali, že jsem kontrarevolucionář, že mám táhnout, a házeli na náš domek vyfouknutá vejce naplněná modrou barvou. Museli si dát s přípravou práci, to mě překvapilo," podotýká ironicky. Policie mu podle jeho slov po pár dnech nabídla, že mu dům přemaluje, ale on to odmítl.

"Je to vlastně svého druhu umělecké dílo. Jakási obdoba Jacksona Pollocka," žertuje Luis Felipe, malý muž s velkou dávkou energie ze San Germanu ve východokubánské provincii Holguín. Nezávislý novinář, blogger, dokumentarista a básník, jehož články publikuje španělský deník El País, americký web Huffington Post a další západní média, je jedním z několika tisíc disidentů, aktivistů, nezávislých novinářů a umělců, jejichž síla na Kubě rok od roku roste.

"Po černém jaru v roce 2003, kdy režim zavřel 75 disidentů, se zdálo, že veškerá opoziční činnost na Kubě ustala," říká mi o několik dní později v Havaně jiná novinářka, píšící pro nezávislý projekt La Primavera de Cuba.

Omlazený disent

Stal se opak. Dnes je disent v rozkvětu. Tragická smrt katolického disidenta Oswalda Payi SardiĂ-ase, který podle některých pozorovatelů mohl sehrát roli sjednotitele demokratů, je pro hnutí velkou ztrátou.

Hlavní proud opozičníků je však dnes jinde, než když Payá před dekádou inicioval Projekt Varela. Iniciativy se chopila mladší generace, která se zaměřuje na šíření nezávislých informací v provinciích a před níž nyní stojí úkol celostátní koordinace. To není vůbec jednoduché v zemi, kde je přístup na neuvěřitelně pomalý a nevýkonný internet navíc přísně kontrolován.

Velká část aktivistů se zabývá špatnou sociální situací, kterou ještě zhoršuje komunistická byrokracie. V malé obci v provincii Villa Clara například nedávno policie nechala zbourat několik domků, protože byly postaveny bez povolení.

"Lidé nemají kde bydlet, a když se po mnoha intervencích na úřadech nedočkají řešení, postaví si prostě domeček sami," vysvětluje nezávislý novinář Joel ze Santa Clary. "Pak přijde policie a domek srovná se zemí. Přitom to nejsou žádné chýše, ale příbytky z cihel. Postavit je stálo dost peněz a úsilí."

Kubánská bída

V 54. roce revoluce připomínají části kubánského hlavního města víc než cokoliv Bejrút z časů občanské války. Zanedbané, rozpadající se koloniální domy na hrdém nábřeží Malecónu, na mnoha místech Staré Havany už zcela rozpadlé stavby lemující cesty z udusané hlíny či asfalt evokující svým povrchem tankodrom, už v ničem nepřipomínají dávnou krásu tohoto města.

Výsledkem opatrných a kontrolovaných reforem je omezené podnikání sloužící zejména turistům nebo nákupu nedostatkových potravin - zeleniny, masa a dokonce i tropického ovoce (!) - za konvertibilní pesa, druhou měnu, ke které se běžný Kubánec dostane zase jen díky styku s cizinci.

Hospodářská situace je lepší než v době hladu 90. let, kdy se na talíři místních objevovaly mleté banánové slupky. Ekonomika, jejíž největší příjmy tvoří peníze posílané emigranty z Floridy - přes dvě miliardy dolarů ročně - však stále balancuje nad propastí. Režim je nervózní z toho, co se stane, až prezidentem Venezuely nebude Hugo Chávez, jenž komunisty podpírá levnou ropou.

A hroutí se další z mýtů světové levice - pověst kubánského zdravotnictví. V provincii Granmá vypukla cholera, obětí je nyní kolem 200 a Havana je plná neověřených zvěstí, že nemoc dorazila do hlavního města. Odpověď vlády má k plné a přesné informovanosti daleko.

Zato jedno z nedávných vydání hlavních komunistických novin přineslo pádnou odpověď všem spekulacím: celou spodní třetinu první strany zabíral článek o "epidemii" tuberkulózy na americké Floridě. Tak vypadá glasnosť na kubánský způsob.

Zátah na pohřbu

Na úterním pohřbu jednoho z nejznámějších kubánských disidentů Oswalda Payi byly zatčeny desítky opozičních aktivistů. Šedesátiletý Payá, který strávil desítky let bojem proti komunistickému režimu, zemřel v neděli ve východokubánské provincii Granma, když podle oficiální verze řidič ztratil kontrolu nad vozidlem a narazil do stromu.

Zatímco stovky diplomatů, přátel a aktivistů v tichosti opustily kostel, aby rodinu zesnulého doprovodily na havanský hřbitov, desítky disidentů skandovaly heslo "svoboda, svoboda". Policie je zadržela a odvezla v přistaveném autobuse. Ihned po incidentu nebylo jasné, jaký bude jejich další osud.
čtk

PROCESÍ
Úterního pohřbu předního kubánského disidenta Oswalda Payi SardiĂ-ase v Havaně se zúčastnily stovky odpůrců komunistického režimu. Desítky z nich pak policie zatkla.
FOTO: REUTERS