Gore Vidal

Od našeho spolupracovníka z USA

Ještě nedávno Gore Vidal sýčkoval, že už jej veřejnost nepovažuje za slavného spisovatele. A hned nabídl vysvětlení: problém není ve mně, nýbrž ve společnosti, které už pojem "slavný spisovatel" jednoduše nic neříká.

Šestaosmdesátiletý Vidal, který v noci na středu zemřel ve svém domě v Los Angeles, byl však zároveň i scenáristou, dramatikem, esejistou a vůbec mužem mnoha slovních žánrů. Ve všech svých řemeslech soustavně provokoval a své literární zázemí nezřídka využíval k bodré společenské kritice, již rozhodně nelze přiřadit k jedné konkrétní ideologii. Pokud byl Vidal při chuti, dovedl se natáhnout přes celou šířku amerického politického spektra a trefit i ten nejzazší terč.

Mám řešení

Vidal náleží k éře politických literátů typu Normana Mailera nebo Kurta Vonneguta, ale přesto byl svébytnou figurou. Nad svojí slávou se místy přímo pýřil, užíval si role v televizních talkshow (například u Johnnyho Carsona) i příležitostné štěky v hollywoodských filmech (jako před dvaceti lety, kdy účinkoval ve snímku Bob Roberts). Jednou se dokonce objevil i v populárním televizním seriálu Simpsonovi.

Když "to na něj přišlo", pokoušel se prosadit v americké politice. Dvakrát usiloval o zvolení, poprvé v New Yorku a posléze v Los Angeles, kde se prý během kampaně chvástal: "Kdyby se lidé řídili mými radami, vyřešili by všechny problémy světa."

Taková zvrácenost ega možná vysvětluje, proč se spisovatel po většinu svého života otevřeně hlásil k bisexualitě. Dnes je to běžné, ale ve čtyřicátých letech byla bisexualita v Americe tabu. Právě tehdy Vidal přišel s autobiografickým románem Město a pilíř, vyprávějícím příběh mladíka, jenž se vypořádává se svojí homosexuální orientací. Dílo se ocitlo pod palbou kritiků a jeho pověst na několik dalších let způsobila, že Vidalovy romány američtí žurnalisté odmítali recenzovat.

Cvičení ega

A tak si spisovatel začal hledat jiné živobytí. Úspěšně zaplul do světa televizních dramat a rychle se z něj stal vyhledávaný dramatik. Například jeho divadelní hra Ten nejlepší o zákulisí prezidentské kampaně byla hitem Broadwaye padesátých let. Později se dočkala zfilmování a před pár lety se k ní nejznámější newyorská divadla začala opět vracet.

V Hollywoodu se Vidal podepsal pod megahity jako Ben Hur i snímky typu Suddenly Last Summer, tedy adaptaci citlivé hry Tennesseeho Williamse.

Když se Vidal dostatečně vyřádil na stříbrném plátně, obrátil se k politice. Obě jeho neúspěšné kandidatury (v roce 1960 v New Yorku usiloval o křeslo v Kongresu, v roce 1982 chtěl z Kalifornie do Senátu) se zpětně vzato jeví spíš jako cvičení ega. Minimálně ale Vidalovi poskytly zázemí a zkušenosti, jež později využil při neúnavné kritice americké společnosti a politiky.

Jak zafixovat liberála

Zřejmě nejúspěšnější kapitolu Vidalova tvůrčího života představují historické romány 1876, Washington DC a Lincoln. Kromě pobuřujících politických výkřiků se mu dařilo vpravit důslednou historickou rešerši do čtivých literárních forem.

Většina Američanů si ale Vidala spojí s Myrou Breckinridgeovou, hutně satirickým románem o homosexuálovi, který podstoupí změnu pohlaví. Kniha vyšla roku 1968, právě když televize ABC přizvala Vidala do ostré politické debaty s konzervativcem Williamem Buckleym jr. Z jejich komentářů prezidentských primárek republikánů a demokratů létalo tolik jisker, že se muži na obrazovce několikrát málem fyzicky napadli. Ale diváci, kteří je pozorovali ze svých domů, si konzervativce Buckleyho i liberála Vidala nadlouho zafixovali jako mluvčí stěžejních principů americké politiky.

Vidalovo excentrické chování dlouho neslo ovoce. Postupem času se z něj ale stala společenská norma. Spisovatelova popularita šla strmě dolů a z Vidala zbyla jen stárnoucí kuriozita, jakýsi přežitek dávné éry. Nic to nevystihuje lépe než jeho role v animovaných seriálech Simpsonovi a Family Guy. V obou Vidal představuje jakousi vágně povědomou literární hvězdu, kterou umí identifikovat nanejvýš pamětníci šedesátých let.

Což je nešťastné. V americké společnosti, která se točí kolem celebrit, si Vidal svoji slávu jako jeden z mála zasloužil. Byl obdařen mimořádným talentem, nebál se hájit i krajní stanoviska a nezávisle na možných důsledcích obhajoval i ty nejkontroverznější postoje. Jeho odchod znamená další hřebíček do rakve časů, v nichž byly ideály důležitější než peníze a sláva.

Vidal v češtině

Přímý přenos z Golgoty

Přeložil Jaroslav Holba
1995, Naše vojsko, Praha

Amerika! (Duluth)

Přeložil Miroslav Janda
1993, Dita, Praha

Julianus

Přeložil Jiří Hanuš
1992, Svoboda, Praha

Skandální život Aarona Burra

Přeložil Miroslav Jindra
1990, Odeon, Praha

Ten nejlepší

Přeložil Šimon Pellar
1975, Dilia, Praha

O SPORU GORA VIDALA S VÁCLAVEM KLAUSEM NA: http://art.ihned.cz

PORADÍM VÁM
"Kdyby se lidé řídili mými radami, vyřešili by všechny problémy světa," tvrdil sebevědomě úspěšný spisovatel a neúspěšný politik Gore Vidal.
FOTO: GETTY