Cizinci jsou odpad, zní Pekingem

Být cizincem v Číně dnes není jednoduché, postěžovala si v článku pro International Herald Tribune novinářka Didi Kirsten Tatlowová. A když to napíše ona, která v Číně žije už přes 30 let, má její prohlášení určitou váhu. Naráží mimo jiné na stodenní policejní kampaň zaměřenou na cizince, která právě probíhá v Pekingu a která potrvá do konce srpna.

Kampaň "Tři NE cizincům" je zaměřená proti imigračním přestupkům, porušování pravidel pobytu a práci bez povolení. Jejím cílem je vyčistit hlavní město od cizinců, kteří v něm pracují a pobývají bez patřičného víza.

V Pekingu jsou dnes vidět zesílené policejní hlídky v místech, kde se obvykle cizinci shromažďují, například v okolí univerzit a ve čtvrti San-li-tchun, kde sídlí mnoho populárních barů a restaurací. Turisté i dlouhodobí rezidenti v Pekingu, podle odhadů až 200 tisíc lidí, se musí připravit na namátkové kontroly svých dokladů.

Na tom není nic zvláštního, zákony imigrační i jiné se samozřejmě musí dodržovat a práce cizinců bez povolení se netoleruje nikde. Podle čínských statistik s nárůstem počtu cizinců, kteří do Číny přijíždějí pracovat a studovat, roste i počet imigračních přestupků, a to z deseti tisíc případů v roce 1995 na dvojnásobek vloni. Množí se i případy cizinců, kteří jsou v Číně na studentských nebo krátkodobých vízech, ale nelegálně pracují na plný úvazek nebo podnikají.

"Vyházejme cizí odpad"

Zajímavá je ale sevřená pěst na plakátu kampaně a její načasování. Byla zahájena krátce po několika incidentech, zdokumentovaných a šířených na internetu, ve kterých cizinci napadli nebo urazili Číňany.

Krátké video ukazující sexuální obtěžování čínské ženy jedním opilým Angličanem a jeho následné lynčování několika čínskými muži rozpoutalo celonárodní debatu o přínosu cizinců Číně a v internetové diskusi mnozí z osmi milionů debatujících volali po Angličanově krvi. Druhý incident vyvolal ruský čelista, člen Pekingského symfonického orchestru, který si v dálkovém vlaku dal nohy nahoru na opěradlo sedadla čínské ženy sedící před ním a i přes její opakované protesty je odmítl dát dolů. Poté, co byla odhalena jeho identita, ho ani následná omluva nezachránila před vlnou protestů a vyhazovem z práce. V hlavní roli poslední internetové epizody, která rozbouřila čínské veřejné mínění, se objevili Korejci, kteří obtěžovali čínské ženy ve městě Čcheng-tu.

K vyhrocení debaty o cizincích v Číně přispěly i xenofobní výroky Jang Žueje, populárního moderátora anglického kanálu čínské státní televize CCTV. Ten na Wej-po (čínská obdoba Twitteru) napsal, že policie musí vyházet "cizí odpad".

Jang Žuej stačil urazit Melissu Chanovou, americkou novinářku čínského původu z televizní stanice Al-Džazíra, a to výrazem ve slušném médiu nepublikovatelným. Neskrýval své nadšení, že jeho novinářské kolegyni nebylo prodlouženo pracovní vízum a že po pěti letech musela Čínu opustit.

Její reportáže, například ta poslední o ilegálních "černých věznicích", se zcela jistě neshodovaly s představami čínských strážců informací.

"Pozavírat cizí kriminálníky, zavřít hubu těm, co démonizují Čínu, a vykopnout je," uzavřel svůj komentář Jang Žuej.

Klub zahraničních dopisovatelů v Číně řekl americkému časopisu New Yorker, že případ Melissy Chanové chápe jako součást sílícího trendu. V posledních dvou letech sleduje klub pokles tolerance vůči zahraničním dopisovatelům, přibývá problémů s jejich vízy. Zaznamenali celkem 27 případů, kdy novináři čekali na udělení čínských víz déle než čtyři měsíce, někteří se jich nedočkali vůbec.

Vzestup nacionalismu

Podle stanice CNN je "úklidová kampaň" proti cizincům bez platných víz velmi populární u čínské veřejnosti. Byly zřízeny horké linky, na kterých Číňané mohou nahlásit každého podezřelého cizince.

Didi Kirsten Tatlowová napsala, že je v poslední době v Pekingu na veřejnosti dost nervózní a často se ohlíží přes rameno, jestli si Číňané nedělají její fotky mobilním telefonem, aby ji nahlásili coby narušitelku zavedených pořádků. Soudě podle analýzy týdeníku Economist mohou být její obavy na místě. Od událostí na Tchien-an-men v roce 1989 prý v Číně sílí proticizinecké nálady a mladí Číňané, hrdí na svou kulturu a ekonomické úspěchy, se stále více vymezují proti všemu "cizímu".

Jaime FlorCruz, komentátor CNN žijící v Číně od roku 1971, přirovnává současnou kampaň se zátahy před zahájením olympiády v roce 2008. Tehdy hlídky dělaly razie po domácnostech hlášených cizinců, legitimovaly je a kontrolovaly nejen jejich status, ale i registrace domácích mazlíčků.

Řada z asi milionu cizinců, kteří dnes v Číně pracují a studují, nemá jistotu, jestli jim budou jejich víza prodloužena. Je běžné, že i cizinci, kteří v Číně pracují déle než 20 let na pozicích vysoce ceněných odborníků, platí daně a zakoupili vlastní nemovitost, musí každý rok opětovně žádat o roční pracovní vízum. A nemají žádnou záruku, že je dostanou.

Od našeí spolupracovníce z Pekingu

Tři NE cizincům

Čínské hlavní město zaplavily v těchto dnech v rámci stodenní kampaně tyto plakáty, apelující na uvědomělé občany, aby na uvedené telefonní číslo hlásili všechny podezřelé cizince.

NE imigračním přestupkům
NE porušování pravidel pobytu
NE práci bez povolení

Pozavírat cizí kriminálníky, zavřít hubu těm, co démonizují Čínu, a vykopnout je.
Jang Žuej
známý televizní moderátor státního kanálu CCTV

KONTROLA
Všichni cizinci musí po Pekingu chodit s pasem, protože získání trvalého pobytu v Číně je prakticky nemožné. V čínské metropoli nyní navíc probíhá velká kampaň proti nežádoucím cizincům, která znamená především časté kontroly dokladů.
FOTO: IMAGINECHINA