Bez pomoci hrozí Maďarsku krach

Maďaři si v uplynulém roce a půl nejčastěji kupovali auta značek Opel, Škoda a Suzuki. Ale má to být Mercedes, co v příštích měsících bude zachraňovat propad maďarské ekonomiky. Stejně jako ten český, i maďarský HDP ve druhém čtvrtletí zaznamenal pokles o 0,2 procentního bodu, a je tedy v recesi.

"Vyhlídky jsou lepší jen díky tomu, že se rozjíždí nová továrna Mercedesu," řekl Gergely Suppan, analytik spořitelny TakarékBank.

Zjednodušovat složitou hospodářskou situaci poukazováním na automobilku, která je jedinou velkou zahraniční investicí za vlády premiéra Viktora Orbána, může být zavádějící. Ale dobře to ilustruje beznaděj, s níž vládní i opoziční ekonomové hledají jakékoli pozitivní známky hospodářského vývoje.

Špatná česká čísla uvedl třeba provládní deník Magyar Némzet jako příklad toho, že na tom Maďarsko není tak špatně.

"Jsme do jisté míry obětí snižování zadlužování," řekl náměstek ministra hospodářství Zoltán Cséfalvay agentuře MTI. A je nutno přiznat, že podle statistik kleslo vládní zadlužení z březnových 79 procent HDP na nynějších 77,6 procenta. Podle agentury Bloomberg to bylo ovšem především díky posílení kurzu forintu, který se z výkyvů na přelomu roku stabilizoval.

Maďarští nevládní ekonomové se ovšem při pohledu na vyhlídky hospodářského růstu shodnou s vládními představiteli pouze na jednom: že země trpí kvůli celkové špatné situaci v eurozóně, na níž je hospodářství závislé. Jinak se dramaticky rozcházejí. Bývalý člen fiskální rady dohlížející na rozpočet Balász Romhányi například pochybuje o tom, že vláda sestavuje životaschopný rozpočet na příští rok.

"Vycházejí z předpokladu růstu ekonomiky o jedno procento, zatímco většina ostatních odhaduje, že země bude i nadále v recesi," řekl Romhányi.

Gergely Suppan to vidí optimističtěji. "Technicky bychom se měli dostat z recese, ale růst bude po zbytek roku nula," řekl. Zvýšenou aktivitu nečeká ani od domácností, které šetří a připravují se po letním zavedení daně z telefonních hovorů na plánované vyšší spotřební daně třeba z pojistného či z energií, jež budou platit od Nového roku.

"Spotřební nálada maďarských domácností je velmi, velmi špatná," konstatoval Suppan. "Lidé jsou v depresi a snaží se vyhnout velkým nákupům. Největší propad je ve stavebnictví. Stavba nových domů klesla v posledních třech letech o 70 procent."

A malé a střední firmy, které měl podpořit vládní plán nazvaný podle politika z konce 19. století Kálmana Szélla, nemají kde brát peníze na rozvoj.

"Firmy nedostávají úvěry. Podobně jako v Česku je většina bankovního sektoru vlastněna zahraničními bankami, ale na rozdíl od Česka mají jiný podíl úvěrů a vkladů," vysvětlil Suppan. "V Česku je to 80 procent, v Maďarsku ale 130 procent, takže maďarské banky jsou závislé na financování od svých mateřských bank ze zahraničí. A ty financování v Maďarsku omezují."

Pro maďarské hospodářství a především pro státní rozpočet, který je podle většiny odborníků v navržené podobě nerealisticky optimistický, tak bude životně důležité, jak dopadnou na podzim odložená jednání o půjčce od Mezinárodního měnového fondu a Evropské unie.

"Bez zahraniční pojistky v podobě úvěru od MMF bude v podstatě nemožné financovat veřejné výdaje - a to už v závěru tohoto roku, nemluvě o roce 2013," řekl Romhányi. "Pokud dohoda nebude, těžko předvídat scénář dalšího vývoje."

Podle většiny maďarských ekonomů by Orbánova vláda měla svoji velmi neortodoxní hospodářskou politiku - postavenou hlavně na neúčinné rovné dani pro fyzické osoby, zdanění velkých zahraničních firem a neustálých nepředvídatelných změnách legislativy - otočit o 180 stupňů. Ministr hospodářství György Matolcsy, hlavní architekt dosavadních opatření, má však plnou důvěru premiéra Orbána.

Vláda se tak za špatné hospodářské situace dostává nebezpečně blízko volbám v roce 2014. Podpora vládní strany Fidesz je v průzkumech na historických minimech kolem 22 až 25 procent. A svalovat vinu za špatný vývoj ekonomiky na předchozí vlády nebo na krizi v Evropě, jak to vládní politici doposud dělají, už nebude tak jednoduché.

Státní dluh

77,6 % HDP

činil maďarský státní dluh na konci letošního druhého čtvrtletí, uvedla minulý týden agentura Bloomberg.

Oproti březnu, kdy dluh dosahoval 79 % HDP, tak došlo k mírnému zlepšení. Podle Bloombergu však ke snížení veřejného dluhu nepřispěla ani vyšší výkonnost maďarské ekonomiky, ani úsporné vládní kroky, nýbrž posílení forintu, který se stabilizoval po výkyvech na přelomu loňského a letošního roku.