Ačkoli happening skupiny Pussy Riot v moskevském chrámu Krista Spasitele byl především politickým protestem a proces s jejími členkami byl politickým procesem, lze na celý případ nahlížet také z religionistického hlediska.
Z této perspektivy se případ jeví především jako střet dvou různých pojetí sakrálního: na jedné straně stojí mumifikovaná posvátnost chrámu spravovaného církví, která se stala více mocenskou strukturou než společenstvím, v němž je zvěstován živý Bůh. Vedle tohoto posvátna, které se mladým lidem 21. století stává o to nesrozumitelnějším a neobyvatelnějším, čím více se odcizuje svému původnímu smyslu, je tu nové posvátno rockových koncertů, performancí, filmů a videoklipů, které představují moderní rituální formy rezonující s vnitřním světem mladé generace.
12:56
Tichá revoluce kvůli krizi: Italové kupují více kol než aut. Poprvé po 48 letech
12:43
Velké Británii hrozilo, že se octne bez plynu. Zásoby měla jen na šest hodin
11:37
Brazilský klenot Neymar je volný. Přetahují se o něj Barcelona a Real Madrid
11:29
Tuaregové z kapely Tamikrest přijeli do Česka upozornit na válku v Mali. Podívejte se
11:15
Pivní plísně pocházejí z kukuřice a ječmene, říká manažer dTestu. Hájí tajnou laboratoř
