Vraťte do škol povinné dílny, žádají průmyslníci

Na český pracovní trh se valí absolventi ekonomických oborů. Zatímco v roce 2005 jich studovalo na vysokých školách 62 tisíc, vloni jich už bylo o třicet tisíc víc. Personalisté proto varují, že pro ekonomy nebude za pár let dostatek práce. Naopak pro absolventy technických oborů je nabídka pracovních příležitostí velká. A tak ministerstva školství a průmyslu začala pracovat na strategii, jak vychovat více techniků.

"My už vůbec nedoporučujeme mladým lidem studovat ekonomickou školu. Vede to jen ke všeobecnému přehledu. Naopak registrujeme veliký nedostatek absolventů technických škol, jako jsou ČVUT nebo VUT," popsala Jana Martinková z personální společnosti Accord Group.

Shodují se s ní i ostatní kolegové, kteří shánějí pro firmy důležité zaměstnance. "Stoupající počet studentů ekonomických oborů je jedním z důvodů rostoucí nezaměstnanosti absolventů. Pracovní trh trpí již více než deset let nedostatkem studentů z technických oborů," potvrzuje Luboš Rejchrt ze společnosti Grafton Recruitment.

Jak nalákat technika

Ministři průmyslu Martin Kuba a školství Petr Fiala už jednali o společné strategii. "Jde o podporu technického vzdělávání od mateřských a základních škol až po vysoké školy," přiblížil mluvčí ministerstva školství Radek Melichar. Dokument má mít definitivní podobu za několik měsíců.

Kromě ministerských úředníků se na přípravě podílejí i rektoři technických vysokých škol a Svaz průmyslu a dopravy, který bude například prosazovat jako povinný školní předmět práce v dílnách a větší propojení vzdělávacích institucí a průmyslových podniků. "Školy by se měly maximálně snažit, aby se jakékoliv praxe konaly ve firmách, a ne ve školách," říká Miloš Rathouský z expertního týmu pro lidské zdroje ze Svazu průmyslu a dopravy.

Svaz průmyslu sepsal také recept na chybějící praxi pro české vysokoškoláky: minimálně na jeden semestr by se z přednáškových sálů povinně stěhovali do podniků, kde by pracovali pod dohledem zkušených zaměstnanců. Taková praxe přitom už dnes funguje na vyšších odborných školách. Jejich studenti poslední půlrok před obhajobou závěrečné práce tráví ve firmě.

Společnost jim navíc sama téma závěrečné práce zadá a očekává od nich výsledky, které dokáže sama využít.

Sám Rathouský ale přiznává, že takové změny vyžadují administrativní zásahy a nemalou finanční injekci. V podnicích se totiž studentům musí někdo věnovat a poskytnout jim zázemí, takže podnikatelé do nich musejí investovat nemalé částky. Tím také pojmenovává překážku, na kterou zatím ministerstva nedala jasnou odpověď. Firmy by totiž rády, aby pro ně stát nachystal motivační bonusy, jakými jsou například daňová zvýhodnění.

Čtyřicet tisíc pro technika

Zatímco za pár let budou technici v situaci, jako byli v posledních letech ekonomové - čili s dostatkem pracovních míst a slušnými platy -, na ekonomy bude čekat tvrdý boj. "Pro zaměstnavatele začne být důležité, jakou vysokou školu uchazeč absolvoval, jaké je její renomé. Také bude stále důležitější předchozí praxe a nadšení pro práci," míní ředitelka rozvoje lidských zdrojů společnosti T-Mobile Hana Stalmachová.

Přesto ekonomové stále vedou žebříčky výše absolventských platů. Vyplývá to z přehledu, který před několika dny sestavily HN na základě studie Reflex Střediska vzdělávací politiky. Vůbec nejvyšší platy přiznávají po čtyřech letech praxe absolventi pražské Vysoké školy ekonomické. Šplhají se až k 50 tisícům měsíčně. Průměr tam nejvíce zvyšují absolventi Fakulty informatiky a statistiky, kteří nejčastěji spadají do vysokých platových skupin. Na ČVUT mají absolventi po čtyřech letech v průměru 38 tisíc, na brněnské VÚT zhruba 33 tisíc.