Jan Fischer, nezávislý kandidát

Současné nastavení jmenování členů bankovní rady ČNB nepovažuje za správné. V případě zvolení bude usilovat, aby členové bankovní rady byli prezidentem jmenováni se souhlasem Senátu.

Považuje za úkol prezidenta sestavit bankovní radu tak, aby byla názorově pestrá a odborně vynikající. Tlaky exekutivy - včetně prezidenta republiky - na Bankovní radu ČNB odmítá.

ČNB chválí za to, že nikdy neztratila svou nezávislost, pracovala profesionálně a je velmi dobře hodnocena i v zahraničí.


Miloš Zeman, kandidát SPOZ

Do bankovní rady by chtěl jmenovat z poloviny "keynesiánce" a z poloviny "friedmanovce".

Cenová stabilita nemá být jediným cílem, poukazuje na zahraniční úpravy stanovující povinnost podporovat hospodářský růst.

Snižování státního dluhu prostřednictvím vyšší inflace pokládám za nemorální.

Za nejsvětlejší éru ČNB považuje období 1998-2002, kdy se dařilo snižovat úrokové sazby a tím podporovat úvěrovou politiku komerčních bank. Nejproblematičtější je pro něj období 1996-1997, kdy ČNB prudce "dupla na brzdu."




Jiří Dienstbier, kandidát ČSSD

Jmenování členů bankovní rady považuje za tak důležitou záležitost, že by nemělo být založeno na úvaze jediného člověka Za vhodné považuje získání souhlasu Senátu.

Při jmenování členů bankovní rady chce přihlížet k morální integritě. Bankovní rada má být rozmanitá. Nominace chce konzultovat s řadou odborníků.

Podporu růstu ekonomiky, investic či zaměstnanosti nemá podle něj provádět ČNB, nýbrž vláda.

Současnému vedení ČNB vyčítá "poněkud zdůrazněný nacionální rozměr."



Přemysl Sobotka, kandidát ODS

Současný způsob nominací do bankovní rady nechce měnit, je pro co nejmenší zasahování do ústavy a proti jejím častým změnám.

Členy bankovní rady by vybíral pouze na základě odborných kompetencí a v souladu s hodnotami, které vyznává.

Přimlouvá se za konzervativní pojetí práce ČNB.

Jako jeden z mála kandidátů výslovně pochválil odprodej zlatých rezerv ČNB na konci devadesátých let. "České zlaté rezervy byly nadbytečné," sdělil HN.



Karel Schwarzenberg, kandidát TOP 09

Současný způsob nominací do ČNB mu vyhovuje, soudí, že nezpůsobuje problémy. Omezování pravomocí prezidenta v době, kdy získá přímý mandát od občanů, by podle něj bylo proti veškeré logice.

Hlavním cílem ČNB má být cenová stabilita, hospodářský růst až tehdy, pokud jím nebude dotčen cíl hlavní.

Soudí, že v současnosti stojíme na prahu velkých strukturálních problémů, nikoli obvyklého cyklického výkyvu. Řešení těchto problémů za pomocí měnové expanze ("tištění peněz") či rozpočtové expanze (zvyšování deficitu) přirovnává k léčbě rakoviny transfuzí.



Jana Bobošíková, kandidátka Suverenity

Pravomoci prezidenta v této oblasti považuje za optimální, o změnu pravomocí hlavy státu usilovat nebude.

Do bankovní rady by ráda vyslala analytiky z bankovního sektoru. Jako jediná je ochotna uvést konkrétní jména - Aleše Michla, Markétu Šichtařovou či svého poradce Vlastimila Tlustého.

Chválí éru guvernéra Miroslava Singera, za realistickou politiku, obezřetný pohled na euro a za to, že dbá na bankovní dohled.

Prodej zlatých rezerv ČNB v devadesátých letech považuje za protistátní čin.

 

Bobosikova

Vladimír Dlouhý, nezávislý kandidát

Pravomoci prezidenta ve vztahu k bankovní radě by neměnil.

Do ČNB chce posílat odborníky. Je připraven jmenovat i takové, s nimiž se názorově zcela neshodne.

Centrální banka má podle něj usilovat především o cenovou stabilitu.

Politiku ČNB v posledním desetiletí hodnotí jako úspěšnou.

K prodeji zlatých rezerv v 90. letech se nechce vyjadřovat.

Euro považuje za předčasný projekt a soudí, že jeho přijetí v Česku není na programu a ještě dlouho nebude.

Dlouhy

Vladimír Franz, nezávislý kandidát

Způsob jmenování členů bankovní rady nechce měnit. Za klíčové považuji zejména zachování nezávislosti ČNB na politické sféře.

Vybírat členy bankovní rady chce po konzultacích s odbornými autoritami z akademické sféry a brát v úvahu názory uznávaných národohospodářů.

Péče o cenovou stabilitu má zůstat hlavním cílem ČNB. Diskusím o případných dalších prioritách a nástrojích k jejich uskutečňování by se za předpokladu jejich prokazatelné účinnosti nebránil.

Otázku přijetí eura nepokládá pro Českou republiku za aktuální.

Franz

Zuzana Roithová, kandidátka KDU-ČSL

Měnit pravomoce prezidenta nepovažuje za potřebné; to, že se hlava státu nemusí řídit podle názoru politické reprezentace, pokládá za správné.

Do bankovní rady by nominovala zástupce neextrémních proudů ekonomického myšlení z teorie a praxe.

Konkrétní měnovou politiku nechce doporučovat ani jako kandidát, ani kdyby se stala hlavou státu.

Podporuje vstup do eurozóny. Předpokládá, že za 4 až 6 let už Česko bude plnit podmínky ke vstupu a eurozóna bude v té době stabilnější než dnes či před krizí. Přijetí eura pak podpoří příliv investic a pomůže ekonomice.

Roithova

Ladislav Jakl, kandidát Svobodných

Suverénní rozhodování prezidenta o složení bankovní rady považuje za citlivou záležitost. Důvodem je možnost intervencí zájmových skupin, které by chtěly přes osobu prezidenta zasahovat do měnové politiky. Změnu kompetencí však prosazovat nebude, aby nedošlo k zablokování či naopak destabilizaci měnové politiky.

Je pro "pestrou" bankovní radu, kde by byl například akademik, bankéř i "politický" ekonom. Nemá být ani jednobarevná ve věci názoru na vztah inflace a růstu.

Současné vedení ČNB hodnotí jako historicky nejlepší. Nejhorší politiku podle něj prováděla ČNB v letech1996-1997 pod vedením Josefa Tošovského.

Jakl