reklama
přihlášení odhlášení online inzerce mobilní verze | obsahový servis | online archivy | předplatné titulů economia       rss | mms | sms      
Nejste-li dosud registrován, pokračujte zde
Uživatelské jméno:
Heslo:
Přejít do diskuse
(0 příspěvků)
HN.IHNED.CZ  29. 10. 2012  00:00  (aktualizováno: 24. 5. 2013  06:30)
Václav Luks, dirigent

Václav Luks: Přivedu do Rudolfina starou hudbu

Rozhovor
reklama

Nový hudební cyklus s názvem Hvězdy barokní opery přichystal pro Prahu dirigent Václav Luks se svým orchestrem Collegium 1704. První koncert odehrají už zítra ve Smetanově síni pražského Rudolfina.

HN: Jaký byl impulz k novému cyklu a proč jste si vybrali právě Rudolfinum?

Cítil jsem deficit v tom, že v nejlepším pražském sále je stará hudba vzácným hostem. S nápadem uspořádat tam řadu koncertů jsem přišel v době, kdy do čela České filharmonie nastoupil David Mareček. Shodli jsme se ve vizi Rudolfina jako prostoru, který není jen baštou symfonických programů, ale funguje jako obdobné koncertní sály v Evropě. Ty nabízejí celé spektrum repertoáru od staré hudby po soudobou.

HN: Collegium 1704 své programy pečlivě dramaturgicky promýšlí. Jak jsou koncipované "Hvězdy"?

Chtěli jsme se vyvarovat typu večerů, jakými jsou galakoncerty hvězd. To jsou určitě kvalitní produkty svého druhu, ovšem je jich v Praze hodně a jsou zaměřené na průřez sólistovým repertoárem. Já jsem se snažil, aby každý večer měl svou charakteristickou tvář. V prvním ročníku chci vystihnout různé aspekty barokní opery a představit nejlákavější polohu každého sólisty - každý z nich má svou nezaměnitelnou přednost, polohu, v níž působí nejsilněji.

HN: Kromě operních árií ale zazní i duchovní díla.

Typické je, že předěl mezi operní tvorbou a duchovní tvorbou v baroku nebyl velký, tyto dvě oblasti se vzájemně ovlivňovaly. Proto jsme zařadili i tituly oratorního repertoáru - zazní třeba Janovy pašije J. S. Bacha nebo jeho Mše h moll. Tu pak reprízujeme v královské kapli ve Versailles a chystáme se ji natočit.

HN: Bylo obtížné získat velká jména jako Topi Lehtipua nebo Véronique Gensovou? Spoléháte na osobní kontakty?

Díky tomu, že v zahraničí už nejsme neznámí, reagují pěvci bez výhrady pozitivně. Spíš je to otázka logistická, protože tito sólisté mají velmi nabitý kalendář a časové možnosti Rudolfina jako rezidence filharmonie jsou omezené. Oslovujeme proto velký okruh zpěváků a podle možností je dosazujeme.

HN: Soubory staré hudby u nás nejsou kontinuálně dotovány - peníze získávají na projekty. Není to ustavičný stres?

Žádný orchestr našeho rozsahu a s takovým počtem koncertů nežije v tvrdším kapitalismu než my. Podpora z veřejných zdrojů a nadací tvoří sice důležitý, ale přesto jen zlomek celkového rozpočtu. Zbytek je výsledkem našeho hospodaření, toho, co si vyděláme v zahraničí. Tuzemská angažmá obvykle končí nulou, mnohdy je však dofinancováváme z našich rezerv.

HN: Máte vůbec ještě čas na badatelské aktivity?

V posledních letech je práce díky digitalizaci a internetu časově mnohem úspornější, než když se před patnácti lety musel člověk do archivů osobně vypravit. Ale třeba při přípravě Myslivečkovy Olimpiady pro Národní divadlo bylo zapotřebí dvakrát se vydat do Neapole, což jsem bral jako krásnou nutnost.

HN: O Myslivečkovi díky vám asi hodně uslyšíme...

Připravte se na myslivečkovské jaro! Především bude mít v Národním divadle v dubnu premiéru jeho opera Olimpiade v režii Ursel Herrmannové, je to koprodukce s divadly v Caen, Dijonu a Lucemburku. Na Pražském jaru pak uvedeme jeho oratorium La Passione s Martinou Jankovou. Je účinnější, když se podaří spojit síly, koncentrovat se na jednoho skladatele a představit ho v celé šíři. Jsem přesvědčený, že to může nastartovat myslivečkovskou renesanci.

HN: Jaké další plány s Myslivečkem máte?

Režisér Petr Václav, žijící ve Francii, napsal scénář k celovečernímu filmu o Myslivečkovi (francouzská vláda mu za něj udělila Římskou cenu). Se souborem se na snímku budeme podílet hudebně a takovým předkrmem bude celovečerní dokumentární film o vzniku inscenace Olimpiady. Téma Itálie 18. století a život tohoto skladatele jsou pro film myslím úžasně atraktivní, něco mezi Farinellim a Amadeem.

HN: V Evropě je váš orchestr a sbor už pojmem. Máte další ambice?

Mým velkým snem je pravidelně účinkovat v Jižní Americe. Publikum je tam neskutečně vnímavé a hladové po staré muzice. Několikrát jsem tam vystupoval a jsem přesvědčený, že tato oblast je budoucnost západní kultury.

Dirigent Václav Luks, autor projektu Hvězdy barokní opery.
FOTO: COLLEGIUM 1704

DISKUSE
Zpět na článek Přidat názor příspěvků v diskusi: 0
Článek neobsahuje komentáře.
Autor:
E-mail:       Zveřejnit:    Zasílat reakce:
Město:
Titulek:
Text:
zbývá 1800 znaků
Vložit příspěvek
Autorská práva vykonává vydavatel. Jakékoli užití částí nebo celku, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo elektronickým) i v jiném než českém jazyce bez písemného svolení vydavatele je zakázáno.
reklama
reklama
reklama
reklama
 
 
machacek jan
Sankce, tak jak jsou nastaveny, představují moderní nástroj a díky globalizovaným informacím a financím mohou... »»»

 
reklama
reklama
reklama