Svobody volného pohybu zboží a možností, které nabízí, využívá čím dál více podnikatelů. Orientovat se však v kvantech různých předpisů, souvisejících se vstupem na vnitřní trh Evropské unie, není vždy úplně jednoduché. Jedním z pomocníků, který radí podnikatelům, jak překonat počáteční nesnáze, je bezplatná služba ProCoP (Product Contact Point) poskytovaná Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR.

Smyslem této informační sítě o požadavcích na výrobky je poskytovat rady, pomoc a konkrétní informace pro přeshraniční pohyb a prodej zboží, služeb, zakládání podniků či vysílání pracovníků do jiných členských států EU. Služba ProCoP vznikla v květnu roku 2009 na základě nařízení o vzájemném uznávání neharmonizovaných výrobků a je součástí sítě informačních míst pro výrobky. Myšlenkou, která stála za celým projektem, bylo co možná nejvíce zjednodušit život podnikatelům a usnadnit jim přístup na trh jiných států EU.

Každý, kdo měl někdy co do činění s výrobkovou legislativou, dobře ví, že informace o tom, v jakém předpisu hledat, většinou nestačí. Člověk potřebuje znát i širší právní rámec - například to, jak dozorové orgány v praxi přistupují k výkladu daných předpisů a jak je aplikují. Bez tohoto cenného know-how může snadno dojít k nedorozumění s obchodními partnery, spotřebiteli či inspekčními orgány. Podnikatelské riziko pak značně narůstá. Mnohým nedorozuměním však lze předejít právě i díky pomoci tohoto užitečného rádce.

PŘÍPAD PRODEJCE SLUNEČNÍCH BRÝLÍ

Když už se podnikateli podaří vstoupit na trh v jednom členském státu EU a uspět na něm, je pak pro něj snazší expandovat do dalších zemí. Jenže tam se může stát, že najednou narazí na odpor jiného distributora stejného zboží a jeho údajnou výlučnou licenci.

Právě takovou situaci řešil nedávno pan Svozil, který si založil internetový obchod na prodej značkových slunečních brýlí. Výrobce zboží, které pan Svozil ve svém e-shopu nabízel, mu chtěl ale zakázat jeho prodej do určitých členských států EU, a to údajně proto, že už tam měl výlučné distributory. A pan Svozil se tedy zcela logicky zeptal: Je to vůbec možné? Vždyť kam zboží zašlu, je na volbě zákazníka, který si ho objednal. A navíc jde o vnitřní trh EU.

Pracovníci služby ProCoP ho ujistili, že výrobce mu nemůže v prodeji bránit. Výhradní licenční smlouva se sice uplatňuje, ale jen ve vnitrostátním právu, nikoliv v rámci jednotného trhu EU.

V tomto případě se jednalo o omezování volného pohybu zboží s ohledem na ochrannou známku (logo), kterou je zboží označeno a k níž váznou známkoprávní a autorská práva. Obecně totiž platí, že jak vlastník ochranné známky, tak autor loga, které bylo jako ochranná známka zaregistrováno, udělují souhlas (licenci) s užíváním (rozmnožováním a rozšiřováním) dané ochranné známky dalšími osobami.

V praxi užívání ochranné známky v rámci podnikatelské činnosti znamená nabízení konkrétního výrobku (i s logem) k prodeji, jeho inzerci, reklamu v tisku, televizním vysíláním apod. Jedná se tedy o obchodní činnost velmi běžnou. K takové činnosti v rámci vnitrostátního práva musí být vždy licence a chce-li osoba, která licenci má, oprávnit další osoby, musí k tomu mít vždy souhlas v podobě podlicence od vlastníka ochranné známky, respektive autora loga.

Nicméně jakmile se výrobek dostane se souhlasem za hranice do jiného členského státu EU, jeho další pohyb se už děje bez ohledu na souhlas či nesouhlas výrobce, vlastníka ochranné známky či autora loga.

Tato zásada vychází z principu vyčerpání práva neboli Exhaustion, podle něhož se uvedením výrobku na trh jiného členského státu "vyčerpává" jeho známkoprávní i autorskoprávní ochrana v kterémkoli členském státě. A to proto, aby bráněním dovozu výrobků už obchodovaných na trhu EU nedocházelo k umělému dělení společného trhu.

S tím úzce souvisí takzvané paralelní dovozy, k nimž dochází v případě, jestliže je zboží vlastníka ochranné známky uvedeno jím samým nebo s jeho souhlasem na trh jednoho státu a odtud je - již bez jeho souhlasu - vyvezeno na území jiného státu.

Ani v takovém případě však nemůžou celní orgány členského státu zadržet zboží, které bylo oprávněně uvedeno na trh v jiné členské zemi Evropského společenství a které vstupuje na území daného státu pouze za účelem tranzitu do třetí členské země, kde smí být na trh uvedeno oprávněně. Takovéto zadržení by bylo klasifikováno jako omezení volného pohybu zboží.

ZBOŽÍ CHRÁNĚNÉ OCHRANNOU ZNÁMKOU

Je ale samozřejmě nutné dodržet obvyklé obchodní podmínky při obchodování se zbožím stejného druhu (nikoli však nutně i stejné kvality), jako je zboží chráněné ochrannou známkou, a rovněž způsob, který je běžný v obchodním odvětví prodejce. Nesmí být také vážně poškozena pověst výrobku chráněného ochrannou známkou.

Pokud v rámci obchodování došlo ke změně či zhoršení stavu výrobků, jež by mohly vést ke ztrátě pověsti ochranné známky, může její vlastník obchod zakázat. V praxi jde zejména o paralelní dovozy zboží do míst, kde není zajištěn potřebný předprodejní a poprodejní servis, který spotřebitel spojuje s vnímáním kvality výrobku označeného ochrannou známkou.

Princip vyčerpání práva platí pouze na vnitřním trhu EU, takže v případě paralelního dovozu mimo členské státy Evropského společenství a Evropského hospodářského společenství je zapotřebí souhlasu vlastníka ochranné známky. Vyloučen je samozřejmě princip mezinárodního vyčerpání známkoprávní a autorskoprávní ochrany prvním udělením souhlasu vlastníka k duševnímu vlastnictví pro celý svět.

POVZBUDIT CHUŤ K PODNIKÁNÍ V ZAHRANIČÍ

Posláním služby ProCoP je poskytnout informace nezbytné při vstupu výrobku na vnitřní trh EU, a povzbudit tak chuť podnikat i za hranicemi domovského státu. Firmy totiž často narážejí na překážky a zdlouhavé postupy při zjišťování, jaké národní požadavky musí splnit, zda je vůbec musí plnit a jak vlastně probíhá uvedení výrobku na trh.

Představa probírání se množstvím zákonů a vyhlášek, obíhání jednotlivých ministerstev a dalších úřadů a zjišťování, kdo může poradit, je značně odpuzující. Je zjevné, že právě nepřehledná právní úprava a obavy z nekonečných byrokratických procedur odrazují podnikatele od širšího využívání výhod jednotného vnitřního trhu.

S dotazy, jaký měl pan Svozil, ale i s mnoha jinými, se mohou podnikatelé na službu obracet telefonicky, e-mailem nebo přímým zadáním dotazu do systému ProCoP. Každé jeho centrum má širokou síť kontaktních osob na příslušných úřadech a s jejich pomocí poskytuje podnikatelům konkrétní informace o českých a evropských požadavcích kladených na produkty.

Zejména se jedná o technické požadavky, certifikace, daně a jiné podmínky pro vstup na vnitřní trh EU z jiných členských i nečlenských zemí. ProCoP je povinen tyto informace poskytnout bezplatně do 15 pracovních dnů.

Služba informuje také o obecných opravných prostředcích v případě sporu mezi úřadem a podnikatelem včetně informací o systému mimosoudního řešení sporů při nesprávné aplikaci práva EU.

On-line systém pro neformální řešení problémů SOLVIT pak pomůže podnikatelům bezplatně vyřešit jejich problémy s úřady v jiných členských zemích při působení na vnitřním trhu EU, a to ve lhůtě 10 týdnů.

Dotazy na službu ProCoP ohledně volného pohybu zboží a služeb i další související otázky je možné vkládat také skrze Jednotná kontaktní místa, která sídlí při živnostenských úřadech v krajských městech České republiky.

 

Monika Jurášová
odbor evropských záležitostí a vnitřního trhu, MPO

 

Dotazy na službu ProCoP

Kteroukoli ze služeb můžete kontaktovat prostřednictvím elektronického formuláře na http://www.businessinfo.cz/cz/dotaznik-eu

telefonicky: +420 224 221 701

e-mailem: procop@mpo.cz

Více informací naleznete na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu ČR
http://www.mpo.cz/cz/eu-a-vnitrni-trh


Majiteli e-shopu se značkovými slunečními brýlemi, panu Svozilovi, chtěl výrobce těchto brýlí zakázat jejich prodej do určitých členských států EU, protože tam měl exkluzivní distributory. Pracovníci služby ProCoP ho ujistili, že se jedná o omezování volného pohybu zboží.
Ilustrační foto: Bloomberg