Břidlicová revoluce se může opakovat v Rusku a Číně

Boom těžby břidlicového plynu a ropy s následnou transformací energetiky se po Spojených státech může v podobně rozsáhlém měřítku opakovat v Rusku, Číně i dalších oblastech světa. Evropa bude v rozvoji břidlicových ložisek naopak z politických důvodů zaostávat a nemá na transformaci vyvolanou levným plynem větší šance. Uvedli to minulý týden experti na konferenci o komoditách ve švýcarském Lausanne.

Podle Torbjörna Tornqvista, který je výkonným šéfem evropského obchodníka s komoditami Gunvor, je evidentní, že těžba zdrojů vázaných v břidlicích v rozsahu podobném produkci ve Spojených státech je možná i v dalších velkých zemí světa.

"Ano, je to možné i jinde, ne ale všude," řekl Tornqvist. "Myslím, že první velkou změnu uvidíme v Rusku. Je tam politické klima, které svědčí rozsáhlým operacím v břidlicích jak v těžbě plynu, tak ropy," dodal Tornqvist. Slibný vývoj je podle něj patrný i v Číně, Austrálii a Jižní Americe.

Mnohem méně nadějný je podle Tornqvista výhled pro Evropu, která je ve svém přístupu k těžně metodou hydraulického štěpení hlubokých hornin rozdělena. V Evropě zahájily přípravy k těžbě plynu z břidlic Polsko, Británie, Ukrajina, Rumunsko, Litva a Turecko, naopak Francie, Česká republika nebo Bulharsko zatím frakování zakazují a vesměs to zdůvodňují obavami ze znečištění podzemní vody.

"Evropa? Všichni známe tamní problémy: politické potíže, nikdo nechce mít vrty v okolní krajině, problémy s podzemní vodou a další, to vše zabrání Evropě využívat její zdroje, které navíc nejsou nijak velké," řekl Tornqvist.

Podle Boba Takaie, který řídí obchodování s energetickými komoditami v japonské obchodní společnosti Sumitomo Corp., by USA a Rusko mohla v těžbě břidlicových zdrojů předehnat Čína. "Co se týče rezerv, myslím, že Čína má největší potenciál břidlicové ropy a plynu, ještě větší než USA," řekl Takai. Čína ale bude muset nejprve překonat řadu problémů od infrastruktury po dostupnost vody, která je k těžbě zapotřebí.

Tornqvist i přesto sází spíše na Rusko. "Bude to trvat dlouho (v Číně)," odpověděl Takaiovi. "A kdybych měl říci, která země bude v takovém rozsahu první, sázím dnes na Rusko." Poukázal na to, že Rusko má rozvinutou infrastrukturu, tradici průzkumu a těžby, je málo zalidněné, má dost vody a všechny další potřebné náležitosti.

Rusko a jeho plynařský gigant Gazprom už navíc podle Tornqvista zpracovávají plány rozvoje těžby z břidlic. "Z mých rozhovorů s Gazpromem vím, že už mají pokročilé plány na rozvoj břidlicového plynu a ropy," řekl.

USA začaly těžit v mohutném rozsahu plyn z břidlic teprve ve druhé polovině minulého desetiletí. Od té doby už získaly v plynu soběstačnost a podle prognózy Mezinárodní agentury pro energii v nejbližších letech předstihnou v jeho těžbě nynější světovou jedničku Rusko. Levný plyn transformoval celý americký energetický trh, posílil konkurenceschopnost tamního průmyslu a poskytl největší světové ekonomice nový základ pro dlouhodobý růst.

Evropa? Všichni známe tamní problémy: politické potíže, nikdo nechce mít vrty v okolní krajině, problémy s podzemní vodou a další, to vše zabrání Evropě využívat její zdroje, které navíc nejsou nijak velké.
Torbjörn Tornqvist
výkonný šéf evropského obchodníka s komoditami Gunvor