Čína se snaží odlákat podnikatele svým konkurentům v Hongkongu a na Tchaj-wanu. V Šanghaji oficiálně otevřela novou zónu volného obchodu. Zvláštní hospodářský sektor je považován za laboratoř reforem, které druhá největší ekonomika světa chystá a zároveň i potřebuje.

Zóna se rozprostírá na takřka 29 kilometrech čtverečních. Šanghaj má přes 23 milionů obyvatel, a je tak nejlidnatějším městem Číny.

Podle státních médií už Peking vydal povolení 25 čínským a zahraničním podnikům, které mohou v sektoru působit.

V zóně volného obchodu se připravují také experimenty s konvertibilitou čínského jüanu, kdy by měl úrokové sazby určovat trh, tedy nikoliv státní úřady.

Právě výjimečné hospodářské postavení zóny má umožnit ověření reforem, než je vláda zavede i ve zbytku země.

Agentura Nová Čína připomněla, že čínská vláda se v zóně chystá zavést rozsáhlé tržní reformy. Peking o tom záměru informoval již dříve, termín zavádění reforem ale neupřesnil. Neočekává se, že by ke změnám došlo ještě letos.

Podle agentury Reuters, která cituje nejmenovaného šanghajského představitele, budou v zóně platit zjednodušené podmínky pro přeshraniční investice. Z toho by měly těžit nejen zahraniční a čínské firmy, ale také samotní Číňané.

Nová zóna volného obchodu v Šanghaji zahrnuje mimo jiné přístav, letiště Pchu-tung a celní skladiště. Šanghajské úřady mají v úmyslu zónu v budoucnu rozšířit na celou čtvrť Pchu-tung.

Ve šlépějích Šanghaje by se ráda vydala i další čínská města. Jihočínský Kuang-tung a Tchien-ťin na východě země se k tomu už snaží od vlády získat souhlas.

Zahraniční média v souvislosti s otevřením zvláštního hospodářského prostoru informovala, že kromě ekonomických či kulturních svobod bude v dané oblasti rozsáhle omezena cenzura internetu.

Úřady umožní v části Šanghaje přístup na internetové komunitní sítě, jako je Facebook a Twitter, stejně jako například na webové stránky amerického listu The New York Times. "Abychom povzbudili zahraniční společnosti k investicím a umožnili cizincům šťastně žít a pracovat v zóně volného obchodu, musíme přemýšlet o tom, jak bychom jim umožnili, aby se tu cítili jako doma," řekl nejmenovaný zdroj z čínské vlády.

"Pokud se nebudou moci dostat na Facebook nebo si přečíst The New York Times, budou přirozeně uvažovat, čím je zóna volného obchodu mimořádná a čím se liší od zbytku Číny," dodal zdroj.

Čínský komunistický režim blokuje přístup na Facebook a Twitter od roku 2009, v posledních měsících navíc posiluje i cenzuru na čínském internetu. V minulosti ale Peking příležitostně otevřel přístup k internetu pro cizince pobývající v pětihvězdičkových hotelech. Přístup k webu byl však volnější i během letních olympijských her v Pekingu v roce 2008.

Zóna volného obchodu v Šanghaji sice bude v mnoha směrech unikátní, ale zdaleka není první. Už před devatenácti lety začala čínská vláda testovat speciální zónu u Šen-čenu, jihočínského města ležícího nedaleko Hongkongu.

Koncept speciálních ekonomických a industriálních zón začal už v 80. letech zavádět známý čínský politik a architekt reforem Teng Siao-pching a jeho žáci. Teng si chtěl na těchto zónách otestovat myšlenku otevření země a ekonomiky světu. Dnes je zón v zemi něco přes sto. Šanghaj má být tou nejdůležitější.