Předpoklady využití vodních elektráren ve světě

Důsledkem stoupající spotřeby energie je zvyšování emisí skleníkových plynů. Zájem o využívání zelených energií, mezi které patří i vodní elektrárny, souvisí se snahou zvyšování emisí zabránit. Ze zprávy publikované společností GlobalData, která se týká rozvoje využití hydroelektráren ve světě, vyplynulo, že vodní elektrárny jsou nejvyužívanějším obnovitelným zdrojem energie.

Předpokládá se, že do roku 2020 dojde k navýšení objemu instalovaných kapacit z loňských 1064 GW na 1407 GW. Celkové investice by v takovém případě dosáhly 75 miliard dolarů.

Důvodem pro široké využívání vodní energie je fakt, že hydroelektrárny se díky své dlouhé životnosti, efektivitě a vedlejším přínosům, které doprovázejí jejich výstavbu, staly z hlediska životního prostředí nejudržitelnějším zdrojem čisté energie.

Vodní elektrárny dnes vyrobí přibližně 3300 TWh ročně, což představuje 16 procent globální produkce elektřiny. 60 zemí hydroelektrárny díky příznivým geografickým podmínkám využívá k uspokojení nadpolovičního objemu domácí poptávky. Největší producenty bychom našli v Asii, kde jsou hlavními představiteli Čína, Indie a Indonésie. Na asijském kontinentě tvoří vodní elektrárny 41 procent všech instalovaných kapacit. Následuje Evropa s 25 procenty, Severní Amerika s 19 procenty, Jižní a Střední Amerika s 12 procenty a Blízký východ a Afrika s třemi procenty. Do roku 2020 se předpokládá největší nárůst produkce v Asii a v Evropě. Za favority v nárůstu investic do tohoto odvětví jsou považovány státy uskupení BRICS, konkrétně Čína, Indie a Brazílie. Čína je již dnes označována za největší trh malých hydroelektráren.

Uspokojení rostoucí světové poptávky po energii, a to pokud možno udržitelným způsobem, bude klíčovou prioritou pro následující desetiletí. Předpokládá se, že Indie bude do roku 2020 největším světovým spotřebitelem energie a poptávka po ní bude v této zemi větší než v Číně. Problém získávání energie tak řeší i rozvojové ekonomiky, což potvrzuje fakt, že nejambicióznější projekty vodních elektráren se chystají právě v rozvojových zemích a zaměřují se na řeky jako Nil, Amazonka, Mekong, Brahmaputra nebo Zambezi. Významným aspektem, který může mít na tento trend vliv, je však i mimořádný rozvoj těžby břidlicové ropy ve Spojených státech.

Světová obchodní organizace vystoupila proti čínským omezením obchodu s kovy vzácných zemin

Světová obchodní organizace (WTO) upravila mezinárodní pravidla pro obchod s kovy vzácných zemin, která si po dlouhou dobu jakožto jejich největší producent určovala Čína. Tento krok pomůže zejména Spojeným státům, Evropě nebo Japonsku, které byly doposud právě kvůli podmínkám stanoveným Čínou ve velmi nevýhodné pozici.

Mezi kovy vzácných zemin patří například lanthan, wolfram, neodym nebo molybden. 90 procent světové produkce 17 hlavních prvků nutných pro výrobu hi-tech produktů, jako jsou chytré telefony, počítače, fototechnika, hybridní automobily a další technologie, se soustřeďuje v Číně. Ta v roce 2009 zavedla pravidla, která se týkala zejména omezení vývozu. Zásoby kovů skladovala, snížila nabídku, a ceny vzrostly až o 500 procent. Jako důvod omezení země uváděla snahu konzervovat naleziště a chránit životní prostředí. Posléze však vyšlo najevo, že domácí společnosti suroviny nakupují třikrát levněji než zahraniční a těžba se nesnižuje. Takové chování je v rozporu se zásadami volného obchodu.

Ekonomická situace ve Francii, Německu a eurozóně

Ve Francii došlo během posledních měsíců k oživení průmyslu, což napomohlo eurozóně v posilování ekonomiky, zatímco situace v Německu spíše stagnovala. Podle indexu nákupních manažerů (dále PMI) si trh v březnu vedl nejlépe za poslední tři roky, hodnota indexu zůstala nad klíčovou hranicí 50 bodů.

Hodnota indexu v březnu sice klesla z 53,3 na 53,2 bodu, avšak schopnost Francie udržet index nad stanovenou hranicí je důkazem růstu průmyslových aktivit. Francie, po Německu druhá největší ekonomika EU, dosáhla v březnu nejvyššího objemu produkce od července roku 2011. Naopak hodnocení PMI v Německu se oproti pozitivnímu vývoji ve Francii již tři měsíce pohybuje na nižších hodnotách než obvykle. Setrvává na úrovni 55 bodů. Březnový průzkum potvrdil, že poslední měsíce nebyly pro Spolkovou republiku v porovnání se začátkem roku příliš úspěšné. Hodnota PMI na úrovni 53,2 bodu pro eurozónu znamená, že průmysl se za posledních devět měsíců postupně zotavoval. Brusel doufá, že jde o jeden z prvních ukazatelů doznívání dvouleté finanční krize. I přesto, že výše nezaměstnanosti v zóně zůstává na rekordních 12 procentech a Eurostat zaznamenal jen malé navýšení v počtu nově zaměstnaných, ostatní skutečnosti naznačují, že ekonomika nabírá na obrátkách.

Potenciál ekonomik subsaharské Afriky roste

Ekonomiky zemí ležících na jih od Sahary zaznamenaly během poslední dekády významný rozkvět. Boom v přílivu zahraničních investic do zemí, jako je Ghana, Nigérie, Uganda, Zambie a další, se označuje slovy "Africa Rising". OECD odhaduje, že do jižní Afriky v minulém roce proudily přímé zahraniční investice v hodnotě 42 miliard dolarů.

Mezinárodní měnový fond (MMF) předpokládá, že regionální růst HDP dosáhne letos 6 procent. Inflace se zdá být pod kontrolou a její hodnota osciluje okolo 5,5 procenta. V porovnání se 47,5procentní hladinou, které dosahovala před dvaceti lety, je to relativní úspěch.

Na druhou stranu se ukázalo, že subsaharský region je citlivý na zpomalení čínské ekonomiky, což vedlo k výraznému snížení cen komodit. Tamní státy jsou tradičně zaměřeny na těžbu nerostných surovin, zejména kovů. Snížení čínské poptávky po mědi, která představuje hlavní místní vývozní komoditu, mělo za následek pokles ceny z původních 10 190 dolarů za tunu na 6500 dolarů. Přetrvává však optimismus ohledně vývoje v Keni, Etiopii, Pobřeží slonoviny, Tanzanii, Mosambiku a Botswaně. V těchto zemích byla nedávno objevena naleziště významných surovin, a proto jsou i hlavní destinací přímého zahraničního kapitálu.

Jihoafrická republika, potenciální trh pro české exportéry

Republika Jižní Afrika (Jihoafrická republika) se stává destinací s vysokým potenciálem. Ze statistik je ale na první pohled zřejmé, že Afrika není ve středu zájmu České republiky. Kromě vývozu do EU jsme orientováni převážně na obchod s východem (celkový objem vývozu pro rok 2013 například do Ruska činil 113 miliard korun, do Jihoafrické republiky devět miliard). Ve světě je však situace jiná. Zejména Čína, Německo a další vyspělé ekonomiky v posledních letech obracejí svůj zájem k Africe. V roce 2013 došlo k významnému přílivu přímých zahraničních investic na tento kontinent. Meziroční nárůst dosáhl sedmi procent a objemu 56 miliard dolarů. Pětina přímých zahraničních investic mířila právě do JAR.

Jihoafrická republika má velké zásoby nerostných surovin, vhodných pro vývoz technologií pro těžební průmysl. Tradičně nejsilnější českou komoditou zastoupenou na jihoafrickém trhu je oblast motorových vozidel. Zajímavé obchodní příležitosti nabízí také energetický průmysl, zaměřený převážně na tepelné elektrárny.

Druhou největší položkou exportu Česka do JAR tak jsou reaktory, kotle a mechanické nástroje, třetí tvoří přístroje pro záznam a reprodukci zvuku a obrazu. Následují výrobky z kaučuku. Hlavní import do země tvoří potraviny, pohonné hmoty, energie a kapitál (zejména stroje).

Mezi hlavní partnery dovozu patří Německo, Velká Británie, USA, Japonsko, Saúdská Arábie a Francie. Jihoafrická republika je součástí Světové obchodní organizace, a tudíž má harmonizovaný systém a klasifikaci zboží a služeb pro dovoz. Objem dovozu do země by se mohl vzhledem k vývoji průmyslu v JAR zvyšovat. Subsaharská Afrika zažívá silný ekonomický vzestup. Mezinárodní měnový fond předpokládá, že reálný růst HDP regionu bude v letošním roce 6,1 procenta oproti 5,1 procenta v roce 2013. Zejména Jihoafrická republika se tak stává atraktivním cílem zahraničních investorů. Většina přímých zahraničních investic do JAR byly tzv. investice na zelené louce, nové investice nebo investice do sektoru se spotřebitelským zbožím. Založení výrobní pobočky nebo skladu v JAR se totiž může stát i dobrou základnou pro vývoz zboží do Namibie, Zambie či Botswany, se kterými je země v celní unii.

Autorka je vedoucí oddělení centrum informačních služeb, CzechTrade
dita.nedelkova@czechtrade.cz