Nejlidnatější stát Evropské unie Německo (80,3 milionu obyvatel) je zároveň ekonomickým lídrem Evropy. Pro svůj význam, dynamiku i strukturu průmyslu je německé hospodářství přirovnáváno k motoru či lokomotivě Evropy.

Globální finanční a ekonomická krize zasáhla otevřenou německou ekonomiku velmi silně. Propad poptávky po německých exportech znamenal výrazný šok pro většinu odvětví. Za celý rok 2008 HDP Německa sice ještě zaznamenal meziroční růst o 1,1 %, ale v roce 2009 již propadl o 5,1 %.

Díky vysoké konkurenceschopnosti ekonomiky se Německu rychle podařilo překonat ekonomickou recesi a nastartovat výrazný růst: 4 % v roce 2010 a 3,3 % o rok později.

NĚMECKÝ RŮST A ČESKÝ POKLES

HDP na obyvatele v paritě kupní síly poměřovaný k průměru Evropské unie vzrostl ze 115 % v roce 2009 na 123 % v roce 2012. Pro srovnání: Česká republika se v uvedeném období vydala opačným směrem. HDP na obyvatele klesl z 83 % průměru EU v roce 2009 na 81 % v roce 2012.

V roce 2012 zaznamenala německá ekonomika vlivem dluhové krize v eurozóně výrazné zpomalení růstu až na 0,7 %. Pokles pokračoval také na počátku loňského roku, ale od poloviny roku ho vystřídalo postupné oživení.

Výraznější růst ekonomiky v závěru roku znamenal udržení růstu německého HDP za celý loňský rok o 0,4 %. Pro letošní rok se předpokládá pokračující oživení a zrychlení růstu přes jedno procento.

V porovnání s ostatními zeměmi západní Evropy si Německo zachovalo významný podíl průmyslové výroby, která tvoří zhruba čtvrtinu jeho HDP. Mezi průmyslovými podniky pak hrají významnou roli malé a střední podniky (Mittelstand) orientované na export. Průmysl je koncentrován v řadě významných regionálních průmyslových oblastí. Nicméně i po více než dvaceti letech od sjednocení přetrvávají ekonomické rozdíly mezi východní a západní částí země.

ÚSPĚŠNÁ REFORMA PRACOVNÍHO TRHU

Za poslední desetiletí Německo významně posílilo svou konkurenceschopnost. Díky úspěšné reformě pracovního trhu, provedené na základě tzv. Hartzovy koncepce, rostla produktivita práce průměrným tempem dvě procenta ročně. Zároveň se díky systému dočasných a částečných pracovních úvazků dařilo úspěšně snižovat nezaměstnanost.

Souběžně s tím proběhla významná restrukturalizace německého průmyslu. Německé podniky v daleko větší míře internacionalizovaly své výrobní procesy. Zatímco v roce 1995 činil podíl dovezených meziproduktů na německém exportu pouze 31 %, v roce 2005 to bylo 44 % a v roce 2009 už 48 %. Německo přitom vsadilo na krátké výrobní řetězce a velkou část komponentů pro své exportní výrobky dováží ze zemí střední a východní Evropy.

Není proto žádným překvapením, že je Německo naším nejdůležitějším obchodním partnerem. Podíl obratu našeho zahraničního obchodu s Německem na celkovém obratu zahraničního obchodu Česka činí 28,6 %. Podíl vývozu do Německa na celkovém českém exportu činí 31,3 % a dovoz z Německa představuje 25,5 % celkového importu (údaje za rok 2013).

ZLOM: VSTUP ČESKA DO EVROPSKÉ UNIE

Ve vývoji zahraničního obchodu s Německem je patrný vstup Česka do EU v roce 2004, kdy došlo ke zlomu ve smyslu poměrně výrazného nárůstu vývozu i dovozu. V krizovém období (2009) sice došlo k dočasnému propadu obou složek zahraničního obchodu, avšak vývoz již v roce 2010 překonal úroveň exportu v předkrizovém období a dovoz předkrizovou úroveň importu převýšil o rok později. O dynamice našeho vzájemného obchodu svědčí vývoj jeho obratu, který vzrostl od roku 1993 zhruba sedmkrát.

Z hlediska komoditní struktury zahraničního obchodu Česka s Německem se největší měrou na celkovém vývozu podílí export strojů a dopravních prostředků, který v roce 2013 reprezentoval 56 % celkového vývozu České republiky do Německa. Také na straně dovozu z Německa zaujímá dominantní postavení stejná zbožová skupina, jejíž import představuje 43,25 % celkového dovozu České republiky z Německa.

PŘEBYTEK VE PROSPĚCH ČESKA

Podstatným rysem našeho vzájemného obchodu je dlouhodobý přebytek obchodní bilance ve prospěch České republiky. Od roku 2000 se přebytek zvýšil desetkrát, z 27 miliard korun v roce 2001 na 271 miliard v roce 2013. Pro srovnání je ale třeba uvést také vývoj zahraničního obchodu s Německem podle tzv. národního pojetí. Zahraniční obchod dle tohoto konceptu sleduje Český statistický úřad od roku 2011. Vychází ze změny vlastnictví mezi daňovými rezidenty a nerezidenty. Navazuje na skutečné finanční toky, a proto lépe vypovídá o exportní výkonnosti a efektivnosti zahraničního obchodu (v tomto případě mezi Českem a Německem) než data přeshraniční statistiky, která zachycují přechod zboží přes hranice.

Podle národního pojetí v roce 2013 činil přebytek naší bilance s Německem 176 miliard korun, zatímco podle přeshraniční statistiky vyšel přebytek 271 miliard. Podle národního pojetí tak přebytek dosáhl pouze 65 % velikosti obchodní bilance podle přeshraniční statistiky.

Vzhledem k vysoké provázanosti obou ekonomik je pro nás další vývoj německé ekonomiky klíčový. Její nejbližší budoucnost se přitom jeví poměrně příznivě. Stabilní domácí poptávka, založená na solidní spotřebě domácností a rostoucích investicích firem, je zárukou pokračujícího oživení.

Vývoz, který představuje více než polovinu německého HDP, bude profitovat z oživení americké ekonomiky a propojení s rostoucími ekonomikami v Evropě či jihovýchodní Asii. Naproti tomu vývoz do řady zemí eurozóny, která představuje 37 % německého exportu, bude nadále poznamenán slabým ekonomickým výkonem v důsledku překonávání dluhové krize.


Autor je ředitel odboru ekonomických analýz, MPO


Průmyslovou základnou Německa je spolková země Severní Porýní-Vestfálsko. Na snímku z města Leverkusen je závod největšího německého výrobce léčiv - firmy Bayer.
Foto: Reuters