V Thajsku, dlouhodobě zmítaném politickým neklidem, se dvaadvacátého května chopila moci vojenská junta. Není to poprvé, co se vojáci v této zemi v jihovýchodní Asii snaží nastolit klid a obnovit stabilitu, tolik potřebnou pro solidní hospodářský růst. Junta, v jejímž čele stojí velitel pozemních vojsk generál Prajutch Čan-Oča, slibuje, že pro to učiní vše nezbytné. Za její první vstřícný krok vůči zahraničním investorům lze považovat schválení půldruhého tuctu projektů v celkové hodnotě 3,7 miliardy dolarů, jak o tom v červnu rozhodla vládní investiční agentura.

Z uvedené sumy připadá valná část na automobilový průmysl. Ten je v Thajsku v rámci Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) nejvyspělejší. Vytváří zhruba sedm procent hrubého domácího produktu (HDP) a na exportu se podílí asi třetinou.

AUTOMOBILKY ZVÝŠÍ VÝROBNÍ KAPACITY

Červnové zasedání vládní investiční agentury osobně řídil šéf junty. Největší projekt, který schválila, se týká japonské Toyoty - ta hodlá v Thajsku postavit svůj další závod na výrobu nákladních aut za 51,5 miliardy bahtů (asi 1,6 miliardy dolarů). Junta slíbila, že během léta povolí v zemi další zahraniční projekty v celkové hodnotě 20 miliard dolarů.

Thajsko se tak ani po politickém zlomu nezříká své ambice stát se "Detroitem asijského jihovýchodu". Výroba motorových vozidel se v období let 2005 až 2013 více než zdvojnásobila na 2,5 milionu kusů, z toho se více než milion vyvezl. Thajsko se stalo sedmým největším vývozcem aut na světě. S tím, že míra lokalizace, tedy podíl doma vyráběných dílů a součástek na hodnotě auta, podle poradenské firmy IHS přesahuje 80 procent. Thajsko kromě toho vyváží autodíly za zhruba pět miliard dolarů ročně.

MILIARDY PŮJDOU DO INFRASTRUKTURY

Vojenská junta slibuje, že vyčlení miliardové sumy také na výstavbu a modernizaci dopravní infrastruktury, aby se zlepšilo spojení se sousedními zeměmi. Jako nezbytné se jeví rozšíření kapacity mezinárodního letiště v Bangkoku, které loni odbavilo 51 milionů cestujících, ale projektováno bylo na 45 milionů. Rozvíjení cestovního ruchu patří v Thajsku, které se loni dostalo mezi desítku nejvíce navštěvovaných destinací světa, mezi jednu z klíčových priorit. Tento sektor vytváří 9-10 procent HDP. Loni do Thajska přijelo 26,5 milionu zahraničních turistů, meziročně skoro o pětinu více. Do devizové pokladny přispěli sumou 42 miliard dolarů. Příliv zahraničních turistů letos kvůli politickému neklidu výrazně zeslábl - v květnu meziročně o 22 procent, v červnu dokonce o 37 procent.

Po pustošivých povodních v roce 2011, nejhorších za posledních 70 let, bude stát výrazně investovat také do vodohospodářských opatření. Už předchozí vláda na ně počítala se sumou 300 miliard bahtů.

OPATŘENÍ NA PODPORU EKONOMIKY

Thajský stát v uplynulých letech štědře financoval několik klíčových programů, které měly zlepšit životní podmínky na venkově a podpořit hospodářský růst. Avšak jejich účinek je podle názoru Asijské rozvojové banky (ADB) více než sporný. Ať už šlo o dotace k cenám pohonných hmot, daňové úlevy pro ty, kteří si poprvé pořídí nové auto, nebo moratorium umožňující domácnostem po určitou dobu nesplácet dluhy státním bankám. Junta přislíbila nejen zachovat, ale i rozšířit četné daňové úlevy, jež náleží například vývozcům nebo malému byznysu. Pěstitelé rýže nepřijdou o subvencované výkupní ceny. Univerzita thajské obchodní komory (UTCC) předpokládá, že stát na tento účel vyčlení dalších až 100 miliard bahtů.

"Rýžový program" byl zaveden v říjnu 2011 s cílem zvýšit příjmy rolníků. Vláda v minulých letech sáhla po zdrojích státních bank a vykupovala od rolníků rýži za ceny o 40-50 procent vyšší, než byly ceny tržní. Přitom spoléhala na to, že se podaří výrazně zvýšit vývoz této plodiny. Ale výsledek byl přesně opačný - domácí trh s rýží se pokřivil, zájem o thajskou rýži na zahraničních trzích polevil, neboť konkurenti nabídli nižší ceny. Na domácím trhu se nahromadily zásoby rýže v objemu asi 18 milionů tun.

SOLIDNÍ ROZVOJOVÝ POTENCIÁL

Značný politický neklid, přerůstající občas v chaos, během posledních zhruba šesti let thajské ekonomice rozhodně neprospěl. K tomu se přidal globální útlum v roce 2009 a ničivé povodně na podzim roku 2011. "Nicméně Thajsko si udrželo solidní hospodářské základy, má vysoké devizové rezervy, poměrně nízkou inflaci a veřejný dluh," hodnotí zemi ve svém dubnovém výhledu Asijská rozvojová banka.

Ta zvláště oceňuje slušnou úroveň zpracovatelského průmyslu, který zahrnuje nejenom automobilky, ale také výrobu elektropřístrojů nebo počítačů. Významný je i textilní a oděvní průmysl.

Slabinou Thajska je, že hospodářské aktivity se soustřeďují na hlavní město Bangkok a jeho okolí. Ve vzdálenějších provinciích převládají drobná zemědělská hospodářství, zemědělství vytváří asi desetinu HDP. Hlavním "motorem" ekonomického růstu loni (vzestup HDP o 2,9 procenta) byly služby.

Limitujícím faktorem rozvoje je značný nedostatek sladké vody. Přibližně 70 procent elektřiny dodávají plynové elektrárny. Thajsko těží určité množství zemního plynu ze dna Siamského zálivu, ale neobejde se bez rozsáhlého dovozu zkapalněného plynu z Kataru.

Země sice dosahuje přebytku v obchodu se zbožím a službami, ale bilance jejích finančních převodů je negativní. Způsobují to především rozsáhlé převody dividend do zahraničí i převody peněz pocházející od pracovních migrantů.

Thajsko je v rámci sdružení ASEAN třetím největším dovozcem pracovních sil - po Malajsii a Singapuru. Počet těchto migrantů tam podle odhadu přesahuje milion. Jak poznamenává agentura Reuters, je zcela běžné, že zaměstnavatelé je neregistrují. Seberou jim osobní doklady, aby nemohli prchnout, a platí jim méně, než činí minimální mzda v Thajsku. V průměru si přijdou na méně než deset dolarů denně.

HDP Thajska během letošního prvního čtvrtletí meziročně klesl o 0,6 procenta a ve čtvrtletí druhém se podle Mezinárodní finanční korporace (IIF) očekává v tom lepším případě stagnace. Podaří-li se vojenské vládě rozhýbat ekonomiku, pak lze za celý letošní rok počítat se vzestupem HDP o půldruhého procenta a v roce příštím už o 4,5 procenta.

EVROPSKÁ UNIE SI KLADE PODMÍNKY

Výměna zboží mezi Evropskou unií a Thajskem se v uplynulých deseti letech zvyšovala slušným tempem. Vývoz z EU vzrostl ze sedmi miliard eur v roce 2004 na loňských více než 15 miliard eur. Dovoz ve stejném srovnání stoupl ze 13 miliard na 17,1 miliardy eur.

EU a Thajsko dospěly loňského listopadu k dohodě o rozšíření spolupráce v cestovním ruchu, zaměstnanosti, školství, dopravě a ochraně životního prostředí. Dokument, jenž má posílit nejenom hospodářské, ale i politické vztahy mezi EU a Thajskem, však čeká na podpis. Brusel ho odkládá do doby, dokud v Thajsku nebude obnovena demokracie. Junta musí propustit všechny politické vězně a zrušit cenzuru médií.

Junta slibuje, že země bude mít v září prozatímní vládu, která předloží návrh nové ústavy. Thajci se k ní vyjádří v celostátním referendu. Vstoupit v platnost by měla během příštího roku.




Thajsko se loni dostalo mezi desítku nejvíce navštěvovaných destinací světa. Cestovní ruch vytváří zhruba 10 procent thajského HDP. Zájemci o potápění na snímku právě absolvují kurz u ostrova Phuket.
Foto: Shutterstock