Tomáš Sedláček: Proč zrovna z politiky má přijít spása?

Občas cítím, že vládne zvláštní představa, že elita tohoto národa by měla jít do politiky. Od politiků čekáme léčbu všehomíra a mají zastávat a reprezentovat to nejlepší, co jako národ máme. Nebo máme pocit, že politika odráží charakter národa. A proč ne umění, věda, naše města, naši myslitelé, to, jak se chováme jeden k druhým, jací jsme na turisty nebo jakákoli jiná dimenze, kterou národ disponuje?

To, že se za politiky musíme často stydět, není žádným tajemstvím. Výroky našeho prezidenta, kterého jsme si jako národ zvolili asi s nadějí, že aspoň občas budou moudré, jsou toho smutným poukazem. Nebo trapný projev našeho premiéra v angličtině, který byl jak co do formy, tak zejména do obsahu na úrovni druhého stupně základní školy, byly také momentem, kdy měl člověk hanbou chuť zavrtat se do kanálu. Tusk si ze své angličtiny, mimochodem mnohem lepší než Sobotkovy, aspoň umí udělat legraci (I will Polish my English) a je vidět, že se v ní alespoň trochu dokáže orientovat, zná výslovnost nejzákladnějších slov, když už je angličtina tou linguou francou, kterou mluví celý západní svět.