Těžko pochybovat, že očkování proti klíšťové encefalitidě je rozumné. Nemoc mívá těžký průběh, pravděpodobnost nákazy v Česku je jedna z nejvyšších v Evropě. Přesto se donedávna nechávalo očkovat jen minimum lidí.

Nezodpovědnost? Možná je to složitější, možná je to spíš důsledek přetrvávajících poměrů v našem zdravotnictví. Lékaři stále často přistupují k pacientům jako automechanici. Nevysvětlují, provádějí povinné garanční prohlídky, výměny vadných dílů. Starají se o naše těla stylem "experti jsme my, vy raději moc nepřemýšlejte". A my pak opravdu moc nepřemýšlíme, nestaráme se o sebe. Pokud něco není povinné, jako třeba očkování proti encefalitidě, není to zřejmě potřeba, říkáme si. Omyl většinou zjistíme, až když je pozdě.

Situace se samozřejmě zlepšuje, lékařů "opravářů" ubývá, my sami jsme vůči systému sebevědomější a chováme se ke svému zdraví odpovědněji. Jenže změna postupuje pomalu. Možná by ji pomohl urychlit i méně paternalistický přístup státu, třeba právě k očkování.

Srovnejme: u nás očkování dětí povinné je, v Německu ne, přesto tam nakažlivé nemoci nebují. Němci vyhodnocují rizika v kontaktu s lékaři jako partnery. Následkem toho také lékařům více důvěřují, dají na jejich doporučení, třeba i pokud jde o vakcínu proti encefalitidě. Je to vlastně banální: zodpovědnost vychází ze svobody, nikoli z podřízenosti a povinnosti. Až si to naplno uvědomíme, bude zdravější nejen společnost, ale i jednotlivci. Ti v čistě medicínském slova smyslu.

Zbývá vám ještě 0 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se