Jaké knížky máte právě teď na nočním stolku?
Nebe a peklo od Emanuela Swedenborga. Řehoře z Tours O boji králů a údělu spravedlivých. A Tóru ve světle kabaly od Josefa Blahy. Emanuel Swedenborg byl švédský vědec, teolog a mystik 17. století, jeho kniha o rovnováze nebe a pekla je ojedinělá. Jako vědec disponoval kritickým myšlením, a přece byl schopen ponořit se do neviditelného světa a popsat jej.
Ke kterému spisovateli se nejčastěji vracíte?
Teď asi k Terezii z Avily. K jejím knihám Hrad v nitru, Život... Mám ráda také Irwingovy knihy Pitná kúra, Rok vdovou, ale kultovní je pro mě Modlitba za Owena Meanyho. Je zvláštně propojena s Dickensovou Vánoční koledou, která byla pro mne klíčová v dětství. Owenova oběť, kdy si navíc dětský hrdina den své smrti přečte ve "vidění" na náhrobním kameni, to je jeden z momentů, který stavěl můj vnitřní svět.
Četla jste ze své oblíbené dětské knihy i své dceři?
Měla jsem ráda Z pohádky do pohádky Elišky Krásnohorské. Sebrané pohádky plné andělů. Moji dceru Natalii ale vůbec nebavily, měla dlouho ráda Krtka a Husu Matyldu. Knížka Krásnohorské má ale vlastní příběh. Dlouho jsem si z dětství pamatovala jen pohádku o andělovi trestajícím malé dítě, které uhodilo maminku. Knížka se po smrti mé babičky ztratila a já i zapomněla, kdo ji napsal. Jednou jsem před kamerou ten příběh zmínila a do redakce se ozval člověk, že knihu zná, a dal mi kontakt na antikvariát, kde ji viděl. Tak se po letech ke mně vrátila. Ta pohádka se jmenovala Hříšná ruka.
U které knížky jste se naposled nahlas rozesmála?
Zábavné knihy moc nečtu. Asi u Pitné kúry Johna Irwinga nebo Kdo chytá v žitě. To už je hodně dávno.
Máte ráda příběhy z novinářského prostředí?
Ne, vůbec je nečtu. Úplně stačí, že to žiju.
Koho byste pověřila sepsáním svého životopisu?
Umberta Eca.
A s kterým spisovatelem byste šla ráda na večeři?
Podařil se mi oběd. S Raymondem Moodym. Chtěla jsem se ho zeptat na zrcadlo, kterým údajně přivolává duchy zemřelých v rámci terapie pacientů. Namaloval mi nákres, jak se dá zrcadlo sestavit. Mám ho ještě někde doma. Jedinou nevýhodou je, že skrz něj nemusí přijít ten, koho vidět chcete, ale i nezvaný host. Tak jsem to radši nezkoušela.
S kterým autorem byste se nebála strávit desetihodinový let?
S Umbertem Ecem. I když... Před lety jsem ho měla ve studiu "21", těšila jsem se, jak s ním proberu Foucaultovo kyvadlo a Ostrov včerejšího dne, a on se chtěl bavit jen o ženách a o víně. Nevím, jestli by nám to na dlouhý let vystačilo.