Za prosklenou stěnou pokrývají podlahu modré žíněnky, na nich leží horolezecké boty, dvě stěny jsou až po strop poseté boulderovými úchyty. Michal Pěchouček se jednoho z nich chytá a ukazuje, jak odpočívá. Pak sleze, zasune si elegantní světle modrou košili do kalhot a řekne, že už musí jít, protože ho čeká obchodní jednání.

Dvaačtyřicetiletý profesor ČVUT se rozloučí a vyrazí o patro výš do své kanceláře. Budova technické univerzity na pražském Karlově náměstí stojí naproti přes ulici, je na ni vidět třeba z oken relaxační zóny, jež sousedí s horolezeckou "kójí" − stojíme totiž ve vývojovém středisku mezinárodní počítačové korporace Cisco. Právě v jejích strukturách Pěchouček se svým kolegou Martinem Rehákem už dva roky působí. A dohromady tvoří jeden z nejúspěšnějších českých IT příběhů.

"Cisco má svoje procesy, jež zajišťují kvalitu a bezpečnost softwaru, který vyrábí. Což samozřejmě není úplně prostředí pro inovace. Pro ty je potřeba trochu riskovat, trochu méně se vázat. Pro nás bylo zpočátku těžké přejít do korporace, která je zvyklá si inovaci koupit, ne ji vyrábět. To byl ne snad kulturní šok, ale jistá změna, s níž jsme se museli vypořádat," vypráví Pěchouček, jak probíhalo sžívání s podnikem, který po celém světě zaměstnává na 70 tisíc lidí.

Obr ze silicon valley

◼ Cisco je jeden z největších počítačových podniků světa, na jeho telekomunikačních síťových zařízeních běží zhruba 80 procent světového internetového provozu. Firmu v roce 1984 založili dva profesoři kalifornské Stanfordovy univerzity.

◼ Akcie společnosti jsou součástí indexů S&P 500 i Nasdaq 100. Její tržby v roce 2014 byly bezmála 50 miliard dolarů a pracovalo pro ni na 70 tisíc lidí. Tržní kapitalizace společnosti je 142 miliard dolarů.

Začalo to v roce 2013, kdy kolos z amerického San José koupil Pěchoučkovu a Rehákovu firmu Cognitive Security. Částku ani jedna strana nezveřejnila, ale nepochybně šlo minimálně o desítky milionů korun. Byl to jeden z prvních kroků Cisca na cestě za vyšší bezpečností síťových komunikačních produktů, na nichž je jeho byznys založený. Po Cognitive Security, mimochodem prvním nákupu firmy v regionu střední a východní Evropy, si Cisco pořídilo další ambiciózní start-upy, například Sourcefire za 2,7 miliardy dolarů.

Co softwarový gigant na pražské firmičce tehdy tak zaujalo? Že předběhla dobu. Zatímco jiní specialisté na kyberbezpečnost se soustředili na to, jak zasahovat proti virům či hackerům ve chvíli, kdy se objevili, v Cognitive Security vymysleli preventivní řešení. Systém ze své zkušenosti například ví, že počítače v síti určité firmy nejčastěji komunikují mezi sebou, případně s počítači z Londýna. Když pak zaregistruje, že začnou intenzivně posílat data do Toga, spustí poplach. Důležitou roli v tom hrál vývoj umělé inteligence, jemuž se na ČVUT Pěchouček i Rehák se svými studenty věnují.

Za dva roky, kdy oba pracují pro Cisco, se ale zásadně změnilo bezpečnostní klima. Přibývá hackerských útoků na vládní instituce i počítačové kriminality. "Co bylo dříve aspoň trochu amatérské, se radikálně profesionalizuje. Takže na straně útočníků, stejně jako na straně běžné firmy, cítíme tlak a peníze. Víme, že když někdo napadne nějaký stroj, je to s cílem získat promyšlený finanční výsledek. A to i v případě, že je to počítač u někoho doma," říká Martin Rehák, ten klidnější a rozvážnější z dvojice zakladatelů. Nyní si vyměnili role − zatímco Rehák má na starosti strategii vývojového týmu, Pěchouček, jinak též odborník na bezpilotní letouny, takzvané drony, tým řídí.

"V době akvizice jsme měli dvě desítky lidí, teď je to zhruba padesátka," vypočítává Rehák. Pěchouček jej doplňuje, že ačkoliv je možné, že pražská sestava ještě poroste, už zřejmě ne o moc: "Velikost je optimální. Větší tým už nepřidává tolik věcí navíc, naopak vytváří problémy."

To je ale řeč jen o projektech, na nichž pracuje původní Cognitive Security. Ve stejném domě na Karlově náměstí Cisco sdružuje ještě jiné, příbuzné vývojové týmy, které zatím čítají zhruba tři desítky lidí, v dohledné době by se měly rozrůst na 70 osob.

"Cílem je vybudovat inovační hub i pro oblasti bezpečnosti, kde my jako Cognitive Security už dnes nemáme kompetenci, třeba strojové učení nebo predikativní analýza," vyjmenovává sedmatřicetiletý Rehák.

Armádní začátky

Moderně zařízené kanceláře vývojářů Cisca navrhlo známé britské architektonické studio Scott Brownrigg, které pracovalo třeba pro Oxfordskou univerzitu nebo pro ostrovní pobočku Googlu. Je z nich patrný důraz na barevnost a uvolněnou atmosféru firem ze Silicon Valley.

"Pokud nejste obchodník v New Yorku, Cisco není úplně kravatová firma," smějí se spoluzakladatelé Cognitive Security. Současně ale zdůrazňují, že v podstatě nemají nic společného s obchodní divizí Cisco v Česku, kterou od loňského září řídí Ivo Němeček. Kolektiv, který spolu vedou, prý stále hodně vychází ze startupové kultury. Když se třeba přijímá nový člověk, vyjadřují se k němu jeho budoucí kolegové. "Cisco toleruje, že uvnitř něj existují ostrůvky řízené inovace, jako jsme my nebo kolegové v Americe či Kanadě. Jejich myšlenky se přes tu korporátní mašinerii transformují do velkých produktů," tvrdí Pěchouček.

Když má říct, proč vlastně souhlasili s tím, že svou firmu prodají mezinárodní společnosti a připraví se tím o část svobody, kterou jako úspěšní podnikatelé rozkročení mezi byznys a akademickou sféru měli, dlouho nepřemýšlí. Nikdy jim údajně nešlo o peníze: "Šlo nám o to, aby náš produkt nesloužil jen nadšencům, jen pár klientům. Ale aby oslovil masivní trh, abychom pomohli spoustě lidí. Množství dat, které má Cisco od svých klientů, je něco, na co malá technologická firma nikdy nedosáhne." A pak ještě dodává, že je iluze si myslet, že jako šéf malého start-upu máte víc svobody. Je podle něj také omezená, jen jinak.

HNBYZNYS NA FACEBOOKU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku.

Ačkoli společnost Cognitive Security vznikla v roce 2009, její kořeny sahají hlouběji do minulosti, konkrétně do roku 2003. Tehdy Rehák se svým o pět let starším kolegou Pěchoučkem začali jako experti ČVUT pracovat na zakázce pro americkou armádu. Nejprve šlo o pokusy z oblasti inteligentních bitevních systémů, později Američané požádali o vývoj nového bezpečnostního softwaru. A právě to byl základ Cognitive Security. V roce 2009 jim došlo, že to má komerční potenciál, a tak koupili od ČVUT licenci a rozjeli firmu. Takřka vzápětí bylo zřejmé, že půjde o lukrativní byznys, v létě 2009 byla firma jednou z prvních, již vyslala na půlroční zkušenou do San Franciska státní agentura CzechInvest.

A také byla prvním start-upem, do něhož vložil přes milion eur fond Credo Ventures. Ten vede známý investor Ondřej Bartoš, který spravuje peníze lidí, jako jsou Zbyněk Frolík z Linetu či zakladatelé Avastu Eduard Kučera a Pavel Baudiš. A předtím než do Cognitive Security vstoupilo Cisco, měl v něm menší podíl také exředitel AVG Karel Obluk nebo fond akciových makléřů z RSJ.

Zásadní součástí života Martina Reháka i Michala Pěchoučka je nadále působení na vysoké škole. Iniciovali vznik oboru na ČVUT, který se zaměřuje na kybernetickou bezpečnost, pokračují jako profesoři a podobně rozkročená je většina jejich podřízených. "Velká část našich lidí studuje doktoráty, další chodí učit nebo vedou bakalářky či diplomky studentům. Snažíme se podporovat prostupnost prostředí," uvádí Pěchouček, který se svými žáky z ČVUT v minulosti spolupracoval třeba na vývoji inteligentních vozů pro Fiat či Toyotu.

Poklona z USA

Spokojenost, kterou dávají najevo oba čeští inženýři, má svůj odraz i na druhé straně, v centrále Cisca. Jejich šéfem je Al Huger, který má na starost divizi detekce pokročilých hrozeb. Huger je přitom sám zajímavá figura − internetový vynálezce a průkopník antivirových programů, postupně založil trojici firem, které skončily v náručí velkých korporací. Nejdřív to byla Secure Networks, již v roce 1998 koupil McAfee, dnes součást Intelu. Následně rozjel SecurityFocus, který po třech letech prodal Symantecu, jednomu z největších světových hráčů na poli počítačové bezpečnosti. A pak stál u zrodu jednoduché aplikace Immunet, kterou v roce 2011 koupil Sourcefire, jejž později získalo Cisco.

"Těší mě, že mám pod sebou tým, kterému se podařilo převést teoretické formulace do produktu, za který zákazníci rádi platí," chválí si Huger spolupráci s pražskou sekcí. A doplňuje: "Hrozně rád se do Prahy vracím. Máme tam skvělé pracoviště s horolezeckou stěnou a skvělými talenty. Máme tam opravdu profesionály, kteří skvěle rozumí byznysu, ale zároveň se jim daří udržovat startupovou kulturu."

Toto prolnutí korporátního světa s tím nadšeneckým je patrné i při rozhovoru se zakladateli Cognitive Security − povídání prokládají byznysovými výrazy typu "využití oportunit", "míra kontribuce" nebo "kvalitní komponenta".

A zatímco Alfred Huger se do Prahy těší, Pěchouček s Rehákem poté, co je koupilo Cisco, za oceán už tak často nemusí. Před rokem 2013 měli dokonce vlastní kancelář v San Francisku, tu ale postupně utlumili, a když teď míří do Silicon Valley, je to do San José, kde sídlí jejich mateřská společnost. "Snažíme se sedět tady. Ale samozřejmě že cestování je nutnou součástí naší práce," krčí rameny Martin Rehák.