V lahvích označených azbukou nenajdete ruské, ukrajinské, natož původní sovětské sekty
Sporný obsah pod honosnými etiketami
Praha, 20. 11. 2000
Žádná z lahví se šumivým či perlivým vínem se zdobnou etiketou popsanou azbukou, které dnes naplňují police našich obchodů, nepochází ze zemí, kde se azbukou píše. V některých ani není víno, ale takzvaný vinný nápoj, což může být směs nejrůznějších chemicky upravených surovin, ke kterým je přidán oxid uhličitý.
Moskovskoe igristoe, Sovetskoe igristoe, Krymskoe igristoe, Oděskoe igristoe, Carskoe igristoe, Rossijskoe igristoe či jak se všechny ty honosně se tvářící výtvory jmenují, pocházejí z Mariánských Lázní, Pavlova, Jablonce nad Nisou, Moskovskoe z Maďarska a dávno po rozpadu Sovětského svazu se vyrábí Sovetskoe igristoe v moravském Kyjově. Etikety vyzdobené zlatými medailemi z prestižních mezinárodních výstav, které kdysi vína se stejným označením získala, nemají s jejich nynějším obsahem ani výrobcem nic společného.
Na rozdíl od originálů, až na Rossijskoe igristoe, nejde ani o sekty, tedy vína šumivá, ale o vína perlivá. Rozdíl mezi nimi je zásadní. U sektů musí jít o víno, které prodělalo druhotné kvašení, při kterém získalo žádané bublinky. U vín perlivých je prostě do nápoje dodán plyn podobným způsobem, jako se dělá doma z vody v sifonové láhvi sodovka.
Domácí výrobci jsou ale přesvědčeni, že mají celou záležitost dobře právně ošetřenou. Po rozpadu Sovětského svazu totiž nabízeli pracovníci sovětského velvyslanectví k odkoupení právo používat chráněné etikety na sovětské sekty.
Vzory totiž nebyly většinou ve vlastnictví vinařských podniků, ale ministerstva kultury. To se rozhodlo ukončit svou éru obchodováním a právo používat etikety za směšný peníz prodával u nás kulturní atašé komukoliv. Proto může být nyní náš trh zaplaven nepravými ruskými a ukrajinskými sekty.
Ani dnešní tvrzení výrobců, že jsou vyráběny podle původní receptury, neobstojí, protože je mírně zavádějící. Původní receptura předepisovala také přesně určenou směs z konkrétních odrůd révy vinné z vybraných oblastí Sovětského svazu. Právě tato směs dávala šumivým vínům z bývalého Sovětského svazu charakteristickou chuť, které napodobeniny prostě nemohou dosáhnout.
Dnes se totiž do lahví označených azbukou plní většinou nejlacinější dovozová vína nebo dokonce již zmíněný vinný nápoj, což nemá s původními odrůdovými víny z Krymu či Gruzie nic společného. Proto se také na některých etiketách objevuje drobným písmem nic neurčující upozornění, že jsou vyrobeny z východoevropských vín.
(še)
