Dva + dva není na burze čtyři

Praha, 15. 11. 2000
Dal se čekat jarní propad technologických akcií? Oprášili jsme pro vás pravidla mistra spekulace, André Kostolanyho.
2 + 2 = 5 - 1. To není žádné cvičení představivosti nebo vyšší matematika. Jde o filozofii spekulanta Kostolanyho: "Pokaždé to nejprve přijde jinak a teprve později tak, jak to člověk čekal. Nakonec zvítězí logika, ale je třeba umět přežít to fatální "minus jedna". Schází buď trpělivost, peníze, nebo přesvědčení." I poprvé, co Kostolany slyšel o burze, bylo všechno jinak. V té době, kdy se zdálo nadevše nejdůležitější hrát kuličky nebo fotbal (a vyhrát, to se rozumí samo sebou), hrála burza v tehdejší Budapešti zvláštní roli. Na nejživější obilné burze té doby v Evropě se točily obrovské obchody. Kurs se hýbal stejně jako rosnička na žebříku, podle počasí. K meteorologickým starostem se přidala další: Fotbal, maďarská jedenáctka měla nastoupit proti rakouskému národnímu manšaftu. Jednalo se o sportovní čest, kterou bral každý jako osobní věc.
Ráno osudného dne vyskočil malý André z postele a hnal se k oknu. Cože? Obloha byla zatažená. Celé dopoledne se počasí zhoršovalo a s ním i nálada. Přesto stál André ve smluvenou dobu před dveřmi strýce, který měl bratrance i Andrého doprovodit na zápas. Když mu strýc otevřel, nevěřil vlastním očím. "Nádherný den chlapci, vidíte, prší jen se leje, fotbal byl odřeknut." Andrému zaskočilo. Žádný fotbal. A strýc si dovoluje mluvit o nádherném dni. Taková drzost. A ani to mu nestačí. "Je opravdu nádherně, ten déšť je báječný!" Nedalo se tomu věřit. Pak ale zvolal: "Vy to nechápete, chlapci. Déšť mi přinesl štěstí. Zítra půjde oves dolů, už týdny na to čekám".

Žádné tipy nedávám

André Kostolany se narodil v Budapešti roku 1906 jako syn velkoprůmyslníka. V roce 1924 byl poslán do Paříže do učení v makléřské firmě. Později emigroval do USA. Spekuloval po celém světě a se vším, s čím spekulovat lze, až do své smrti v září 1999. Proroků a samozvaných guru je ve světě peněz víc než dost. Většina z nich se snaží předpovědět vývoj v nejbližších hodinách a dnech, na jejich rtech visí milióny hráčů.
"Tipy nedávám!" odpovídá Kostolany. Svými náhledy do skutečného světa burzy boří nejedno tabu, a činí tak s patrným potěšením. Před mnoha lety formuloval sérii pravidel a zásad, které se v dnešním světle mohou zdát více než aktuální. Třeba...

Kdy odejít z trhu?

Když investiční fondy registrují obrovské přílivy vkladů, je to znamení, že růst je blízko svému konci. Rekordní přírůstky nejsou každodenní záležitost. Vyžadují dobrý vývoj burzy, tak impozantní, že se o něm mluví i mezi obyčejnými lidmi. Trh může jenom růst. Strhává se davová psychóza. A dobrý spekulant? Přeháněním nedává žádnou naději a směřuje proti převládajícímu názoru. Prodává. Na burze dostává téměř pokaždé jen menšina za pravdu, většina se plete.
Budíkem může být i extrémně silný trh nových emisí (IPO). Je vysoký počet nových emisí neklamným znamením toho, že trvá příznivá doba pro akciové investice? "Ne, za žádných okolností. Naopak. V době četných nových emisí, které jsou umísťovány bankami, je burzovní nálada udržována v optimismu médii a propagandou. Čím optimističtější klima, tím rychleji veřejnost zhltne nové papíry. O to mohutnější nastane reakce, když se optimismus otočí. Celé umění takové situace spočívá v tom, že je člověk připravený a podle toho jedná."
Vzpomínáte na jaro? Nemluvilo se o ničem jiném než o technologických akciích, trh IPO zářil jak rozpálená plotna, příliv prostředků do investičních fondů bořil všechny rekordy. Pravidla Kostolanyho hovořila jasně: vystoupit! Zvláště uvážíme-li nárůst úrokových měr v předcházejících měsících.
Úroky a likvidita mají podle Kostolanyho značný vliv na to, zda bude v následujících měsících silnější nabídka akcií nebo poptávka po nich. S růstem výnosu z dluhopisů odchází mnoho peněz z trhu akcií, ale až se zpožděním. Kostolany dodává: "Po poklesu trhu dluhopisů následuje zcela s jistotou i propad akciových kursů během šesti až dvanácti měsíců. I když ten bude po celou dobu zadržován díky euforické náladě, dostaví se přesto náhle a nečekaně".

Spekulant

André Kostolany se představuje sebevědomě a bez zábran jako spekulant. Nechápe však spekulanta jako hráče vabank. Naopak vidí vzdělaného dobrodruha s vlastním názorem a důstojností. Nevěří makléřům, analytikům ani profesorům ekonomie. Svoji teorii staví na základě zkušeností a předpokladu, že investoři, hráči i drobní střadatelé jsou součástí davu, který v určitých situacích dělá pokaždé tu samou chybu. Rád cituje úspěch velkého malíře Pabla Picassa: "Jeho obrazy mají hodnotu miliónů, ačkoli někdy vyobrazuje obličeje, na nichž jsou oči dole a nos nahoře. Takže, říkám si, člověk musí být i na burze nekonformní, dokonce protikonformní, neboť všeobecný burzovní názor nemá cenu ani deseti feniků".
(mr)