Názory profesora Jana Švejnara jsou prý ploché a všeobecné, málo provokativní, málo originální. Budiž, něco na tom možná je, jenže proč by měl prezident mít vypjaté názory?
Po zkušenostech s hlavou státu, která má originální názory i na počasí a vyhrocené názory na Evropskou unii či české filmy, může být prezident s docela normálními a vlastně ne moc zajímavými názory vítaná změna.
Důležitější je, že Švejnar zná kulturu dialogu, že by do bankovní rady jmenoval i jiné lidi než ty, kteří papouškují jeho názory na globální oteplování. Po čtyřiceti letech života ve svobodné zemi má Švejnar zažitý respekt k nezávislosti justice a právnímu řádu. Jako ekonom je liberální a proreformní. Ví, že Amerika a její úspěch stojí na občanské společnosti, nadacích, charitě a že to není předmětem pravolevého sporu. Po americku se optimisticky usmívá, není stále přinaštván jako většina příslušníků tohoto národa. Je korektní a slušně vychovaný. Možná je to povrchní, ale docela mi to stačí.
A koneckonců v Německu je také hlavou státu ne zrovna šťavnatý samorost, ale ekonom s nijak originálními názory a bývalý příslušník nadnárodní washingtonské byrokracie. Vadí to?
Kdo vymyslel kupony?
Lze jistě očekávat, že v souvislosti se Švejnarovou kandidaturou se opět objeví na scéně dosud ne zcela vyřešené téma kuponové privatizace. Otázka je, jestli se k vynálezu (nebo prvotnímu nápadu) bude někdo rád hlásit. Byly ale doby, kdy se k jejímu vynálezu (nebo prvotnímu nápadu) rád hlásil každý: Dušan Tříska, Václav Klaus, Josef Zeleniec, Tomáš Ježek a samozřejmě také Jan Švejnar.
Už v průběhu 90. let bylo zřejmé, že si to každý pamatuje jinak. O kuponech si prý četl Dušan Tříska už v polovině 80. let u polských ekonomů. Jan Švejnar na počátku 90. let o kuponech mluvil, ale navrhl velký státní fond (něco na způsob německého Treuhandu), rozdělený na dvacet fondů menších. Uváděl také příklad privatizace jednoho kanadského dolu.
Faktem je, že skutečným autorem českého modelu (kola, vlny, převisy) kuponové privatizace je prostě Dušan Tříska. S tím už neměl Jan Švejnar nic společného. Mimochodem: i kdyby měl, vůbec to nevadí. Na samotném modelu nebylo přece nic špatného. Špatné bylo, když do věci vstoupily fondy, které mimochodem ani nedodržovaly předepsané nákupní limity. Ještě horší bylo, když do hry vstoupily bankovní fondy nezprivatizovaných bank. Vůbec nejhorší ale bylo, že po skončení kuponové loterie nepřišla standardní regulace kapitálového trhu. Ale ironií osudu nebyla kuponová privatizace hlavní průšvih české privatizace. Tím byla jistě kombinace metod a prodej podniků na bankovní úvěr.
Strach z Ingosstrachu
Firma PPF Investments, do které prý miliardář Petr Kellner investuje své vlastní prostředky, nikoli prostředky mateřské či sesterské PPF, čelí v Rusku vážným problémům. Oligarcha Oleg Děripaska se rozhodl navýšit kapitál v ruské pojišťovně Ingosstrach, a podíl Kellnerovy firmy se tak snížil z 38 procent na sotva 10 procent.
O této neblahé události se podle agentur zmínil i předseda vlády Mirek Topolánek při jednání s místopředsedou ruské vlády Sergejem Naryškinem. Nevíme zatím, jaký měl Topolánek při tomto "jednání" úspěch, je ale důležité zdůraznit, že pokud chce předseda vlády při politických jednáních orodovat za soukromé firmy, měl by se brát výhradně za firmy české, které jsou v České republice registrovány a v České republice také platí daně.
To ale není případ PPF Investments. Všeobecně se jaksi ví, že tato firma patří Petru Kellnerovi a dalším společníkům. Kdo jsou tito společníci, ale vědět nesmíme. PPF je registrovaná v Nizozemsku, kde také platí daně. Bylo by tedy logické, aby za podnik orodovala nizozemská vláda, případně tamější královna. A PPF Investments je registrována na ostrově Jersey.
Platí pravidlo, že čím větší riziko, tím větší zisk. Je to tedy opravdu každého věc a jeho vlastní riziko, že po skandálu s Chodorkovským nebo po ruských zkušenostech firem British Petroleum a Shell investuje v Rusku, a to ještě do podniku s velmi neblahým názvem Ingosstrach. Ať si PPF tyto investice pojišťuje komerčně, což jistě činí, protože Kellner sám podniká v pojišťovnictví.
