A právě čeští inženýři chtějí tuto část planety, která má nejspíš největší hydroenergetický potenciál na světě, ale kde miliony lidí musí v noci spoléhat na světlo ohně, rozsvítit.

Je období dešťů. Džunglí se valí silný proud kalné řeky Inkasi. Díky ní se ve zdejší elektrárně Zongo vyrábí elektřina, na kterou spoléhá metropole Kinshasa i její prezidentský palác. Točí se zde ale už jen poslední turbína. Zbylé čtyři jsou zničené.

Nejdřív elektřina...

Ti, od nichž se zde čeká, že vodní dílo zprovozní, je společnost ČKD Blansko Engineering (ČBE). "Jde o kontrakt za 15 až 20 milionů eur," říká její manažer exportu Jiří Ševčík. V těchto dnech se řeší jeho financování. Jen co konžská vláda poskytne záruky, dostane od České exportní banky úvěr na to, aby naše turbíny mohla koupit.

Oprava elektrárny Zongo by také výrazně omezila výpadky proudu v Kinshase. Zde se vám třeba večer při nákupu v nejlepším a nejdražším supermarketu může snadno stát, že v něm najednou zhasnou všechna světla. Několik set lidí uvnitř se pak nehne na krok...

Nedaleko Zonga je elektrárna Sanga. Tam chce ČKD Blansko Engineering dodat šest menších turbín za pět milionů eur. O rekonstrukci dalších elektráren se firma uchází i v oblasti měděných dolů v Katanze. Na vodním díle Inga II., jež leží na řece Kongu, po Amazonce druhém nejmohutnějším toku světa, nyní zase montér firmy Dušan Novotný instaluje česká hradidla - obrovská ocelová stavidla. Digitální regulaci českých turbín v této bývalé belgické kolonii zajišťuje firma Ingos Praha a generátory Exmont Brno.

...pak i stroje

Další společností, která se chystá podnikat v zemi největších afrických pralesů, je Prokop Invest. "My bychom chtěli k těm českým turbínám nabídnout mlýny, které naše firma vyrábí," říká Jan Balada z Prokop Investu. Každý mlýn by byl napojen na jednu mikroturbínu umístěnou na řece nebo potoku někde na venkově. Konžská vláda má prý vytypovaných na sto míst, kam by se mikroturbíny měly dát.

Tato zařízení, jež by dodala ČBE, by v noci vyráběla elektrický proud pro osvětlení a spotřebu domácností a přes den poháněla mlýn, v němž by vesničané mleli kukuřici a maniok. Ten zatím konžské ženy roztloukají pomocí velkých dřevěných hmoždířů a kůlů.

Na mikroturbíny, které by měly výkon pár desítek kilowattů, by byly napojeny i pily na řezání klád. "Pilu, mikroelektrárnu a mlýn by pak české firmy mohly nabízet jako balíček," tvrdí náš chargé d'affaires v Kongu Jan Filipenský. Podle něj by pak jeho součástí mohla být rovněž úpravna pitné vody, o kterou je na většině konžského území nouze.

K tomu, aby české firmy zakázky dostaly, by měla výrazně přispět rozsáhlá konžská delegace, jež Česko navštívila před dvěma týdny, kterou vedl She Okitundu, šéf kabinetu vlády a "pravá ruka" konžského prezidenta Josepha Kabily. Okitundu ocenil zejména vyspělé technologie, jež si prohlédnul v elektrárně ve Štěchovicích. "Toto je první velká delegace, která se zabývá energetikou, již konžský prezident po svém zvolení vyslal do zahraničí," řekl Okitundu HN během pobytu v Praze.

Kam dráty nevedou

Firma Agil Congo, jež má české vlastníky, má zase zájem o dodávku transformátorů do bývalého belgického i sousedního francouzského Konga. Jejich napojení na vysokonapěťové trasy by umožnilo, aby se elektřina dostala i do vesnic, přes něž vedou. Rozvodná síť totiž zatím spojuje vždy pouze elektrárnu a velká města či doly. Vesničané, kteří v blízkosti vedení žijí, žádnou elektřinu nemají. Tak jako ve vesnici, jež leží pouhé tři kilometry od přehrady Zonga. "Je to nespravedlivé. Postavili nám ve vesnici sloup s elektřinou a nad hlavou nám vedou dráty. Co z toho ale máme? A přitom by nám elektrický proud tolik pomohl. Mohla bych si třeba koupit ledničku a dávat do ní ryby a ty pak prodávat," říká jedna vesničanka. "Nebo bych si alespoň koupila vařič."

Autor je zvláštním zpravodajem HN