Zatímco ústecký kraj na svém území nechce vlakové spoje a desítky jich ruší, na druhém konci země se chystá úplně nová železniční trať. Větší trať v Česku přitom naposledy vznikla před čtvrtstoletím.
Projekt se však neobejde bez peněz z evropských fondů. O tom, zda v roce 2015 vyjedou vlaky po nové trati podél lipenské přehrady na Šumavě, včera jednal jihočeský hejtman Jan Zahradník s viceprezidentem Evropské komise Jacquesem Barrotem.
"Pan komisař odpovědný za dopravu projekt už před dvěma roky viděl a líbil se mu. Včera jsme o projektu mluvili v souvislosti s olympiádou v Česku. Železnice by měla řešit, jak se dostat za sporty na Lipně," řekl hejtman Zahradník.
Vlaky podél Lipna: 2015
Nová trať, která propojí Lipno nad Vltavou, Frymburk a Černou v Pošumaví, má být placena z evropských peněz také proto, že je zajímavá i pro obyvatele Dolního Bavorska a Horních Rakous.
"Neobejdeme se ale ani bez státních peněz, o tom by se mělo rozhodovat v dubnu," sdělil poradce jihočeského hejtmana pro železniční dopravu Ivan Študlar.
Plán počítá s tím, že železnice podél Lipna se bude stavět po částech. První dvanáctikilometrová část mezi Lipnem nad Vltavou a Frymburkem vyjde na 1,6 miliardy. Také proto, že na této trase bude 450 metrů dlouhý tunel. Ten je prý nutný proto, aby vlaky překonaly výškový rozdíl lipenské hráze.
"Na první fázi už máme hotový projekt a je zanesena v územních plánech obcí. Nicméně než se začne stavět, to je věc minimálně pěti let," říká hejtman. Studii na další etapu, která železnici dovede až do Černé, kraj zadá ještě letos.
Vlaky mají na trase podél Lipna jezdit každou hodinu. Speciální soupravy o délce čtyřiceti metrů, které pojmou na 200 lidí, budou po dráze jezdit osmdesátikilometrovou rychlostí, v obci do 50 kilometrů za hodinu.
Budou to "vlakotramvaje", lehčí vlaky, které umí jet po železniční i tramvajové trati. Zvládly by větší zatáčky a proti tradičním železničním vagonům by při průjezdu obcemi nebyly tolik hlučné.
"To by se také projevilo na ceně. Pokud by jezdily vlakotramvaje, cena by byla nižší než ty tři miliardy korun," říká Ivan Študlar.
Vlakotramvaje zatím v Česku nemohou jezdit - zákon totiž takové vozidlo nezná a nedostalo by povolení. V zahraničí, třeba v německém Karlsruhe, ale jezdí.
S vlakotramvajemi se počítá v Česku i na dalších místech. Projekt Regiotram Nisa, tedy spojení mezi Hrádkem nad Nisou a Tanvaldem, však stát nezařadil mezi priority a nejsou na něj peníze. Podobně na tom je i projekt tramtrainu mezi Mostem a Žatcem: Studie je hotová už od roku 2004. "Náklady ale byly vysoké. Navíc bychom museli ročně doplácet na provoz asi 150 milionů korun," říká šéf odboru dopravy Ústeckého kraje Jindřich Franěk. Toto spojení mělo stát čtyři miliardy korun.
Nové tratě chtějí i jinde
Jednou z dalších uvažovaných nových železnic je "Orlická dráha". Projekt počítá se stavbou okružní trasy do horských středisek, která by začínala v Týništi nad Orlicí. Trasa za 3,5 miliardy má mít 88 kilometrů, z toho polovinu je třeba postavit nově. V tomto případě by to byla čistě železniční trať.
V plánech je i přímé spojení Plzně a Karlových Varů přes Pňovany, Bezdružice a novou trasou přes Teplou. S obnovením i dostavbou se počítá na trati mezi Brnem a Židlochovicemi, kde osobní vlaky přestaly jezdit v roce 1979.
Na materiálu, ve kterém si kraje a stát řeknou, jakou trať by chtěly postavit, obnovit nebo zrušit, nyní pracuje Správa železniční dopravní cesty. Studie, která zohlední plány krajů a státu na příštích patnáct let, bude hotová do poloviny roku. 
