"Řada krajů chce lepší kvalitu a jsou ochotny si za to připlatit," řekl Žaluda v rozhovoru pro HN.
Dráhy by podle nového vedení potřebovaly na nové osobní vagony a lokomotivy dvacet miliard ročně – v ideálním případě, aby vozový park dál nestárnul. Nyní se ročně utratí tři miliardy.
Žaluda říká, že by při nákupech rád dal přednost největšímu českému výrobci – plzeňské Škodě. "Myslím, že by nebylo dobré, když máme českého výrobce vlaků, abychom kupovali někde jinde," uvedl Žaluda.
Škoda Plzeň koupila před třemi lety ČKD Vagonku a nedávno šumperskou společnost Pars Nova, což jsou podniky, odkud může dodávat hlavně vlaky na regionální tratě. Vagony pro rychlíky nenabízí a ani to nemá v plánu.
Žaluda chystá ještě další změny, například "low-cost" jízdenky. "Když mohou nabízet letenky za korunu letecké společnosti, proč bychom nemohli my," říká Žaluda.
Čtěte více
|
|
Dráhy natahují ruku pro další miliardy |
HN: Co vás vedlo k tomu přejít z moderní pojišťovny do Českých drah, které mnozí vnímají jako zpátečnický moloch?
Vnímal jsem to jako výzvu. V AXA už jsem byl jedenáct let. Už bych řekněme trpěl profesionální slepotou. Byl jsem velmi pozitivně překvapen, že jsou v ČD také mladí lidé. Ale jsou tu hlavně ti starší, protože české dráhy jsou trošku specifické v tom, že po lidech vyžadují trošku hlubší znalosti. Jsem opravdu překvapen, že je tu spousta dobrých a schopných lidí.
HN: Jaké hlavní úkoly před sebou vidíte?
Je tu neskutečný množství práce, protože je to neskutečně velká firma. Trpí zastaralostí vozového parku i velmi kritickým pohledem laické i odborné veřejnosti. Lidé tu jsou schopní pracovat, jen je třeba jim nastavit limity výš, než je měli.
HN: V AXA jste se museli prodávat produkty, zatímco u Českých drah se zdá, že vám o to zas tolik nejde.
Musíte produkt prodávat taky. Ovšem monopolista se chová jinak. A dráhy jsou, když to přeženu, přirozený monopol. Nic je netlačí k tomu chovat se lépe k zákazníkovi. Je to spousta práce a pomaličku se to mění. Myslím, že se to daří, protože cestujících je každý rok více.
HN: Zatím bojujete spíše o peníze od krajů než o zákazníky.
Potřebujeme více peněz, abychom mohli zákazníkovi nabídnout servis, který odpovídá dnešní době.
HN: Je to jen o penězích?
Je to hodně o penězích. Dráhy se musí změnit v moderní firmu, která bude zákazníka brát jako zákazníka a ne jako někoho, kdo tím vlakem prostě potřebuje jet. Na druhou stranu prostředky, které jsou do obnovy třeba, jsou tak obrovské, že je dráhy nejsou schopny reprodukovat. A to myslím nikde na světě. Máme 4000 vagonů a 1000 lokomotiv, jeden vagon stojí v průměru 50 miliónů a lokomotiva sto. To jsou stovky miliard na to, aby se vozový park obnovil. A zákazník by řekl: "Jo!".
HN: Ale cestující nehodnotí jen stáří vagonu, jde mu i o servis a chování vašich zaměstnanců.
Tohle si dráhy musí odpracovat. Čistota ve vagonech, slušné chování, to je změna, kterou naši lidé musí vstřebat.