"Řada krajů chce lepší kvalitu a jsou ochotny si za to připlatit," řekl Žaluda v rozhovoru pro HN.

Dráhy by podle nového vedení potřebovaly na nové osobní vagony a lokomotivy dvacet miliard ročně – v ideálním případě, aby vozový park dál nestárnul. Nyní se ročně utratí tři miliardy.

Žaluda říká, že by při nákupech rád dal přednost největšímu českému výrobci – plzeňské Škodě. "Myslím, že by nebylo dobré, když máme českého výrobce vlaků, abychom kupovali někde jinde," uvedl Žaluda.

Škoda Plzeň koupila před třemi lety ČKD Vagonku a nedávno šumperskou společnost Pars Nova, což jsou podniky, odkud může dodávat hlavně vlaky na regionální tratě. Vagony pro rychlíky nenabízí a ani to nemá v plánu.

Žaluda chystá ještě další změny, například "low-cost" jízdenky. "Když mohou nabízet letenky za korunu letecké společnosti, proč bychom nemohli my," říká Žaluda.

Čtěte více

    

    

Dráhy natahují ruku pro další miliardy

Dráhy chtějí od státu 17 miliard ročně na obnovu vlaků

Vedení drah zvolilo Žaludu do čela firmy

HN: Co vás vedlo k tomu přejít z moderní pojišťovny do Českých drah, které mnozí vnímají jako zpátečnický moloch?

Vnímal jsem to jako výzvu. V AXA už jsem byl jedenáct let. Už bych řekněme trpěl profesionální slepotou. Byl jsem velmi pozitivně překvapen, že jsou v ČD také mladí lidé. Ale jsou tu hlavně ti starší, protože české dráhy jsou trošku specifické v tom, že po lidech vyžadují trošku hlubší znalosti. Jsem opravdu překvapen, že je tu spousta dobrých a schopných lidí.

HN: Jaké hlavní úkoly před sebou vidíte?

Je tu neskutečný množství práce, protože je to neskutečně velká firma. Trpí zastaralostí vozového parku i velmi kritickým pohledem laické i odborné veřejnosti. Lidé tu jsou schopní pracovat, jen je třeba jim nastavit limity výš, než je měli.

HN: V AXA jste se museli prodávat produkty, zatímco u Českých drah se zdá, že vám o to zas tolik nejde.

Musíte produkt prodávat taky. Ovšem monopolista se chová jinak. A dráhy jsou, když to přeženu, přirozený monopol. Nic je netlačí k tomu chovat se lépe k zákazníkovi. Je to spousta práce a pomaličku se to mění. Myslím, že se to daří, protože cestujících je každý rok více.

HN: Zatím bojujete spíše o peníze od krajů než o zákazníky.

Potřebujeme více peněz, abychom mohli zákazníkovi nabídnout servis, který odpovídá dnešní době.

HN: Je to jen o penězích?

Je to hodně o penězích. Dráhy se musí změnit v moderní firmu, která bude zákazníka  brát jako zákazníka a ne jako někoho, kdo tím vlakem prostě potřebuje jet. Na druhou stranu prostředky, které jsou do obnovy třeba, jsou tak obrovské, že je dráhy nejsou schopny reprodukovat. A to myslím nikde na světě. Máme 4000 vagonů a 1000 lokomotiv, jeden vagon stojí v průměru 50 miliónů a lokomotiva sto. To jsou stovky miliard na to,  aby se vozový park obnovil. A zákazník by řekl: "Jo!".

HN: Ale cestující nehodnotí jen stáří vagonu, jde mu i o servis a chování vašich zaměstnanců.

Tohle si dráhy musí odpracovat. Čistota ve vagonech, slušné chování, to je změna, kterou naši lidé musí vstřebat.

ctete-v-pondeli-350-210.jpg