Zatímco její žáci dostanou v poslední den školy vysvědčení a čekají je dva měsíce prázdnin, učitelka Gabriela Nikelová si volna příliš neužije.
Prázdniny plánuje strávit v práci. Učitelskou profesi vymění za moderování v rádiu.
"Přivydělávám si takhle každý rok, prázdniny jsou ale pro to ideální. Musím mít i vedlejší příjem, z učitelského platu bych se neuživila," říká učitelka hlučínského gymnázia.
Brigádu a přivýdělek si na prázdniny hledá mnoho českých kantorů. Z učitelů cizích jazyků se v létě stávají třeba tlumočníci či lektoři jazykových škol pro cizince, někteří zeměpisáři pak pracují jako průvodci cestovních kanceláří.
Mezi učiteli jsou však i tací, kteří si jdou na měsíc sednout za pokladnu do supermarketu či obsluhují v restauracích.
Na úřadech práce nekončí
Vyčíslit, kolik učitelů si během prázdnin shání brigádu, však nelze. Takové statistiky neexistují.
Podle zákona mají kantoři nárok na osm týdnů letní dovolené, během které pobírají plat.
"Mají většinou smlouvu na dobu neurčitou, takže i o prázdninách jim na účet jde jejich mzda. Na úřad práce kvůli tomu, že není dva měsíce škola opravdu nemusejí. To by neměl dobrý ředitel dopustit," popisuje Dana Hudečková, ředitelka T. G. Masaryka v Ruzyni.
Smlouvu na dobu určitou mají podle ní jen učitelé v důchodovém věku.
Ne všichni učitelé však tráví období dvouměsíčních prázdnin na brigádě. Když neodpočívají na dovolené, sami se vzdělávají.
"Přes léto pracovat nechci. Chci si přečíst některé knihy z pedagogiky. Peníze si přivydělat nepotřebuji, mám během školního roku ještě úvazek na další škole," popisuje Václav Nádvorník, učitel pražské Základní školy Londýnská.
Podle učitelky Gabriely Nikelové je paradoxní, že kantoři tráví prázdniny na brigádách.
"Na to, abych mohla učit, jsem studovala dlouho vysokou školu a nejsou za to takové peníze. Zatímco v rádiu, kde umím dobře mluvit, si vydělám mnohem více," říká Nikelová.
