Vysoká inflace a zpomalování, v řadě zemí dokonce pokles, hospodářského růstu. To jsou největší problémy světových ekonomik současné doby.
Evropská centrální banka (ECB), americká centrální banka (Fed), ale i ostatní centrální banky tak stojí před dalšími měnovým rozhodováním před tvrdým oříškem k rozlousknutí. Snížit základní úrokové sazby a pokusit se tím nastartovat "pokulhávající" ekonomický růst, nebo sazby naopak zvýšit a bojovat tím právě proti vysoké inflaci? Třetí variantou pak může být také tzv. vyčkávací politika - úrokové sazby ponechat a čekat, jaký bude další makroekonomický vývoj.
Inflace už dosáhla v Evropě i ve Spojených státech amerických rekordních hodnot. K ročnímu 10procentnímu zdražování už jí mnoho nezbývá.
Rostoucí ceny jsou globální hrozbou: Inflace v USA a EU je rekordní
Výrobní inflace v USA je nejvyšší za 27 let: 9,8 procenta
Růst výrobních cen v Německu dosáhl 8,9 procenta. Nejvíce za 27 let
USA a zbytek světa
Svět se v otázce snižovat, či zvyšovat základní úrokové sazby dělí na dva tábory – USA a zbytek světa. Fed jako jediná centrální banka na světě dala jednoznačně přednost záchraně bankovního sektoru, potažmo celé ekonomiky před regulací inflace.
Tato politika nakonec vedla k ještě většímu růstu cen a vyvrcholila v komoditní bublinu. Jelikož v minulých týdnech ceny komodit poměrně silně klesly, začíná se podle analytiků postupně otevírat prostor pro snižování sazeb i ostatním konzervativnějším centrálním bankám, tím tedy rostou i šance na povzbuzování jednotlivých ekonomik.
Ceny komodit padají. Mohou za to obavy z nižší spotřeby
Pro další pohyby cen komodit bude podle analytiků společnosti Cyrrus nadále nejdůležitější, co podnikne Fed. Ten už totiž prostor pro snižování sazeb příliš nemá. Pokud by Fed šel proti ostatním centrálním bankéřům, což dělá už více než rok, a sazby naopak zvýšil, může podle analytiků dojít k dalšímu tlaku na pokles cen komodit a celkově by tak Fed tlačil inflaci dolů celosvětově.
