Premiér Mirek Topolánek naplánoval kvůli finanční krizi rozsáhlé snížení daní a pojistného, které jde v některých bodech podstatně dál než loňský reformní batoh.

DOKUMENT: Prohlášení Mirka Topolánka k dopadům finanční krize na ČR

Součástí nového balíčku je snížení daní a odvodů pro firmy, zvýšení důchodů a mezd pro státní zaměstnance a překvapivá novinka ve financování důchodů: lidé by mohli posílat jedno procento z odvodů na sociální pojištění rovnou na penzi svých rodičů. Podle ministra práce Petra Nečase by taková změna vedla k vyšším důchodům pro ty, kdo mají více dětí. Naopak bezdětní poplatníci by měli odvádět o procento víc.

Kromě úplných novinek Topolánek do balíčku započítal některé věci, za něž bojuje již delší dobu - včetně snížení sociálního pojištění o půldruhého procenta pro zaměstnance, což je návrh, s nímž minulý týden ve sněmovně narazil na nedostatek hlasů.

Mimořádnou schůzi, jednání o finanční krizi jsme sledovali ON-LINE

Totéž koalici hrozilo i na včerejší mimořádné schůzi, kde Topolánek svůj balíček zveřejnil. Nakonec ale vládě pomohl poprvé od prezidentské volby vyloučený člen ČSSD Evžen Snítilý. Pokud se tak zachová i příště, může to být pro vládu rozhodující hlas, až se bude o balíčku hlasovat.

Zatím ale není jasné, kdy budou všechny krizové nástroje nasazeny. Vláda k nim chce sahat totiž v okamžiku, kdy bude opravdu nejhůř. K nasazení kompletního balíku dojde jen v okamžiku, kdy budou prognózy varovat před poklesem ekonomiky pod dvě procenta. "Buďme mimořádně opatrní, protože ty dluhy za nás nikdo nezaplatí," říká ministr financí Miroslav Kalousek a dodává, že riskantní nasazení balíčku by mohlo vést jen ke zbytečným výdajům.

Ministři proto ani nechtěli včera mluvit o tom, kolik by celý balík stál. "Nejsem oprávněn to prozradit," uvedl Nečas. Kombinace všech navržených opatření by ale znamenala zvýšení výdajů o desítky miliard korun. Topolánek to zčásti slibuje pokrýt úsporami, ale v krizovém scénáři se počítá také s tím, že by vzrostl i rozpočtový deficit.

 

Více o řešení krize šéfa ČSSD Jiřího Paroubka

Průběžné nasazování reforem a čekání na dopady krize se příliš nelíbí ekonomům. "Nejtěžší období bude na začátku roku, proto by se krizová opatření měla nasadit nejlépe od Nového roku," tvrdí David Marek z Patria Finance, jinak jsou ale ekonomové spíše potěšeni.

Opozice Topolánka kritizuje. "Vláda reaguje pozdě a chybně. Bohužel to bude mít konkrétní dopady na život obyvatel v příštím roce," řekl stínový ministr financí Bohumil Sobotka z ČSSD.

"Balíček kombinuje postupy, které souvisí s dlouhodobější reformní snahou, jde o doporučení, která dává i MMF či Světová banka. Je dobré, že z materiálu je cítit důvěra ve finanční sektor," říká Daniel Münich, ekonom institutu CERGE-EI.

 

Více také na Blog.iHNed.cz

Krizový balíček má podpořit i poptávku. Podle ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase to zajistí kombinace zvýšení platů zaměstnanců ve veřejné správě a snížení odvodů na sociální pojištění.

"Domácnostem díky tomu zůstane o 18 miliard korun více," tvrdí Nečas. Zatíží to ale rozpočet minimálně 2,5 miliardy, které chce vláda dát na platy, k pokrytí inflace.

Právě rozpočet, který je nastaven optimisticky podle dříve očekávaného čtyřprocentního růstu, by se v případě schválení měl hned v lednu a únoru znovu otevřít a měnit podle situace.

"Bude nutné hledat taková citlivá řešení, kroky a nástroje, které budou mixem výše zmíněných postupů a nástrojů a které budou reflektovat stupeň ohrožení naší ekonomiky," vysvětlil premiér. Shrnul i strategii vlády: Obnovení důvěry ve finančním sektoru, stabilizace a zpružnění ekonomického prostředí a impulzy k růstu ekonomiky.

081203_01ap.jpg