Potíže Mittalu a Evrazu se šíří do okolí

- ArcelorMittal Ostrava škrtá na letošek investiční plány

- Firmě hrozí, že kvůli krizi bude muset vypnout další vysokou pec

Krize domácích hutí se prohlubuje. A zasahuje už i další části české ekonomiky. Dopady jsou citelné zvlášť na Ostravsku, kde působí několik velkých hutních firem.

Největší domácí firma z oboru, ostravský ArcelorMittal, od začátku roku vyrábí jen o málo víc než na třetinu kapacity. Společnost ze skupiny indického miliardáře Lakšmí Mittala se od vypuknutí krize musela zbavit téměř tisícovky lidí, seškrtala investice na letošní rok a opožďuje se s proplácením faktur. "Jen nám dluží asi sto milionů korun," říká šéf ostravského strojírenského Vítkovice Holdingu Jan Světlík.

Neklid na radnici

Omezování investic v Mittalu se může dotknout i města Ostravy, kde hutě patří k největším znečišťovatelům ovzduší. Proto stát Mittalu při privatizaci v roce 2003 uložil, že musí do deseti let nainvestovat do ekologie osm miliard korun. "Pořád doufáme, že to splní," říká náměstek ostravského primátora Dalibor Madej.

Ještě loni firma poslala na investice rekordní objem peněz - 3,7 miliardy korun. Většina šla na odprášení provozů a další ekologická opatření. Letos se původní plány na modernizaci oklešťují. "Plány investičních projektů se přehodnocují v celé skupině. Definitivní objemy zatím nelze sdělit," říká mluvčí ostravského Mittalu Věra Breiová. Škrty by se neměly dotknout největšího ekologického projektu - odprášení zařízení na úpravu železné rudy, takzvaných aglomerací. Řadu plánovaných akcí, například odprášení vysokých pecí, rekonstrukci koksovny či energetiky, ale podle informací HN firma odkládá. Na radnici začínají být neklidní. "Budeme po nich chtít, aby nás o změnách v plánu informovali," říká Madej.

Mittalu přitom hrozí další pokles tržeb. V Ostravě se začíná mluvit o vyhasnutí další z jeho vysokých pecí. Už dnes firma vyrábí surové železo, základní surovinu pro ocelárny, jen na dvou ze svých čtyř pecí. Jedna z nich zásobuje Mittal, druhá další ostravskou ocelárnu, Rusy ovládaný Evraz Vítkovice Steel. Jenomže i Evraz omezil výrobu a objem dodávek z Mittalu prudce snižuje. "V únoru je zcela zastavili, v druhé půli března odebírali omezené množství," potvrdila mluvčí Breiová.

Podle informací HN omezení pokračují i v dubnu, protože Evraz čím dál víc surového železa z Mittalu nahrazuje polotovary dováženými z Ruska, takzvanými bramami. "Nejde jen o pokles výroby, ale i o ekonomiku. Ceny surového železa nám dnes neumožňují, abychom je od Mittalu odebírali v bývalém množství. Dovážené bramy nás vyjdou levněji," řekl HN zdroj z Evrazu.

Znovu cenová válka?

Mittal s Evrazem nyní horečně vyjednávají o ceně surového železa z mittalovských pecí. Zdá se, že znovu začíná doutnat cenová válka z let 2003 až 2005, jež skončila sérií dodnes nevypořádaných soudních žalob. Strategie Evrazu přitom není jasná - firma odmítla situaci jakkoliv komentovat.

Pokud se obě strany na cenách nedohodnou a Evraz by skutečně zcela přešel na výrobu z ruských polotovarů, znamenalo by to další dopady na trh práce. "Odstavení další pece by bylo vážné kvůli bezpečnosti provozu, udržení bilance plynu ve výrobě, ale i kvůli zaměstnanosti," připustil šéf Mittalu Sandžaj Samaddar.

Propouštění by se v takovém případě nedotklo jen Mittalu. Přejde-li Evraz na výrobu z bram, mohl by zavřít vlastní ocelárnu, nebude ji potřebovat. Pak by přišly o práci desítky jejích zaměstnanců. Dopady by pocítily další firmy. Jen Vítkovice Holding, jež Evrazu dodávají služby, by přišly o uplatnění až pro 150 lidí, například údržbáře či pracovníky dopravy.